Zeiten ändern dich I

Zeiten ändern dich - pokračování

18. června 2012 v 17:00 | Mintam

Takže lidi, DÍKY MOC, že jste hlasovali v anketě a ulehčili jste mi přemýšlení ;) Rozhodli jste, že druhá řada povídky Zeiten ändern dich bude a už se na ní pracuje. Byli tam sice i lidé, kteří hlasovali pro jinou možnost, ale to byli "jen" 4, a pro možnost jednoznačně ANO hlasovalo 12, takže zvítězila většina ;) A ti 4 lidé, kteří by pokračování nechtěli, či chtěli jen epilog, budou muset pokračování přehlížet, a nebo se znovu začíst, je to jen na vás ;) Od toho jsem udělala anketu, abych nepsala něco, co už nikdo nechce - neboli do šuplíku, jako většinu svých povídek :) Tentokrát ale nebude mít druhá řada 74. dílů, jako první :D, ale chtěla bych jich napsat jen pár, a úplně nejraději jen 26, abych tuto povídku završila číslem 100, jak jsem původně zamýšlela ;)

Nicméně, tohle je poslední vykecávka ohledně povídky, než zveřejním první díl - neřeknu přesně kdy, ačkoliv je už napsaný (a ne sám...) ;) Takže mám na vás ještě jednu prosbu - pomužte mi napsat druhou řadu! :) Jakýkoliv dotaz, jakoukoliv otázku, která bude smysluplná a samozřejmě souviset s povídkou a budu na ni mít odpověď, kterou bych mohla do psaní zařadit, určitě ráda zodpovím ;) Neřeknu ve kterých dílech se vaše odpověď objeví, logicky ;), ale ráda bych to vážně tentokrát nechala na vás.
1. Jak to dopadlo s Tomovými rodiči? 2. Zůstane "zlobivý" Tom nepotrestaný? 3. Proč se Tom nemůže přestat stýkat s Andreasem? To se dozvíte brzy, to jsou prioritní dotazy ;)
Ten třetí dotaz, respektive někdo si přečetl část povídky jinak než sem chtěla, bylo: Měl vlastně Tom s Andreasem něco? Na to jednoznačně říkám NE. Tom s Andreasem nic neměl, již několikrát řekl, že s žádným klukem nic neměl, a pokud to někdo pochopil jinak, než sem chtěla, aby to z mého popisu vyznělo, ať si prosím ještě jednou přečte 68. díl s ironickým tónem ;), protože Tom to myslel rozhodně ironicky, a nebo ať si to nějak dostane do hlavy, že Tom s Andreasem jsou opravdu jen kamarádi - ačkoliv, je v tom ještě něco víc, nikoliv ale milostný vztah ;)

Takže máte tady zase prostor k vyjádření, a snad brzy u prvního dílu druhé řady ;) Díky.

Zeiten ändern dich - druhá řada?

14. června 2012 v 14:19 | Mintam

Zdravím :)) Nemám poslední dobou skoro čas na nic, na blog, apod. ač se někdy zdá že ano ;) Nicméně dělám co můžu a ve volném čase stejně nedělám nic jiného než to, co mě baví nejvíce už od mých šesti let - pero a papír :) Takže píši a píši a upřímně se mi zastesklo, že povídka Zeiten ändern dich (moje v životě první do konce dopsaná povídka :D musím zmínit :D) jen tak skončila a v komentářích, ať tady na blogu, či na TWC blogu, jsem četla ještě spoustu nezodpovězených otázek. A proto jsem se rozhodla, že to jednoduše nechám na vás - chtěli byste druhou řadu povídky Zeiten ändern dich?
Nebyla by rozhodně tak dlouhá, jako první řada, a nemůžu slíbit, že by byla zajímavá :D, ale pokusila bych se v ní shrnout všechny nezodpovězené otázky, na které odpovědi rozhodně mám, ale nevěšli se mi již do první řady ;D

Takže pokud máte jasno, či byste mi k tomu ještě něco chtěli říci, hlasujte prosím v anketě, či připojte váš komentář ;) Těším se na jakékoliv vaše vyjádření ;)
Díky a užijte si dnešní den a téměř započínající víkend ;) Pa Mintam

BTW. Teď jsem si všimla, že mám v anketě chybu, u druhé možnosti nemá být PROLOG, ale EPILOG, jenomže teď už to nejde přepsat, tak si to tam nějak předosaďte ;D :)

DÍKY ZA HLASOVÁNÍ ! ;) Anketa budiž uzavřená, je rozhodnuto, druhá řada tedy bude :)

Zeiten ändern dich #74 - KONEC!

28. května 2012 v 14:14 | Mintam

Tohle je závěrečný díl této povídky, ke kterému přidávám i autentické video z živého koncertu Coldplay ;) Dodává to tomu lepší atmosféru. Doufám, že vás povídka i přes tu velkou spoustu dílů bavila až do konce a stejně tak doufám, že i závěrečný díl bude skutečným závěrečným dílem, který tuto povídku zakončí jak se patří. Příjemné počtení ;)


,,Mám příšerně suché ruce," postěžuji si v autě, při páteční cestě na koncert Coldplay. Vytáhnu z tašky krém na ruce a nechám se pozorovat pobaveným Tomem. ,,Co je?" máznu mu se smíchem krém na nos, ,,Nesnáším, když mám suché ruce."
,,Ty moje sušenko," okamžitě si krém z nosu odstraní, ,,dneska jsem tě ve škole viděl už minimálně dvakrát se mazat."
,,No tak mám asi suchý den," zachechtám se, ,,a vůbec, jak se máš na té nové škole?"
,,Tak jde to, akorát si furt nějak nemůžu zvyknout na mého spolusedícího. Neustále se maže krémem, zapisuje si z hodin naprosto každou kravinu, kterou profesor vypustí z pusy,…" začne Tom hrát mou hru.
,,Vedle mě zase sedí někdo, kdo se celý den tváří jak rozšláplý rajče a…," chci pokračovat, ale Tom se rozesměje.

,,Rozšláplý rajče?"

Zeiten ändern dich #73

21. května 2012 v 15:14 | Mintam

Tak tady ještě takový "ujasňující" dílek, jak jsem ho pro sebe nazvala, a příští pondělí (možná dříve?) ten očekávaný POSLEDNÍ 74. dílek... ;)

,,Slyšel jsi mě, když jsem říkal, že mi budeš muset věřit?" zeptá se Tom, když si ho vyděšeně prohlédnu. Vzal mne ke stájím a rozhodl se, že mi jednoduše ukáže, že můžu jet na koni. Jsem z toho dost nesvůj, ale zase nemohu říci, že bych Tomovi nevěřil.
,,Jasně, ale.."
,,Tak mi věř."
,,Jsi si jistý, že to chceš zkusit?" prohlédnu si z bezpečné vzdálenosti černého hřebce jménem Thady.
,,Když bych si nebyl jistý, tak bych tě sem nepřivedl. Krom toho, poslouchal jsi se někdy, když mluvíš o koních? Vždyť to je úplně láskyplný proslov. Neříkej mi, že kvůli jediný špatný zkušenosti na toho tvora zanevřeš."
,,Tome, já nevím, nejsem si jistý, většinou nedělám věci, kterými..," nedokončím to a jen vydechnu.

Zeiten ändern dich #72

18. května 2012 v 17:52 | Mintam

,,Vím, že jsem řekl odpoledne a je skoro večer, ale něco mi do toho vlezlo."
,,Andreas," doplním ho správně, ale pak pokrčím rameny a pokračuju, ,,ale vůbec to nevadí. Dal jsi mi alespoň vědět a já to chápu."
,,Jak víš, že Andreas?"
,,Slyšel jsem ho v tom telefonu."
,,Přišlo to nečekaně. Zlobíš se?"
,,Nemohl bych se přece zlobit, když na mě koukáš takhle," pousměju se, ,,a pak, není tak pozdě přece, stále je odpoledne, leč pozdní." Jdeme z předčasné večeře v jedné z místních restaurací a míříme ani nevím kam, ačkoliv cestu tudy znám.
,,Stejně nastal menší problém, protože nevím, na co jsem myslel, ale zapomněl jsem dárek pro tebe doma."
,,Dárek?"

Zeiten ändern dich #71

14. května 2012 v 15:48 | Mintam

To tak rychle uteklo, mě se ještě nechce loučit s ZÄD...užijte si tento dílek ;)

,,Dobré ráno." Zaslechnu ten nejkrásnější hlas a hned pocítím, jak se mi udělá po těle dobře. Nemusím se ani otáčet, abych tušil, kdo nás poctil svou návštěvou před školou Nelly, kde se koná celý uvítací ceremoniál.
,,Dobré, Tome," opětuje mu pozdrav Gordon, když už Tomova ruka jemně stiskne tu mou a jeho rty mi dají uvítací pusu na tvář.
,,A co tady, taky dobré?" usměje se. Se spokojeným výdechem si ho prohlédnu.
,,Teď už lepší. Bál jsem se, že nedorazíš."
,,Přiděláváš si zbytečný nervy."
,,No ale mohlo se to stát," uchechtnu se. ,,Ty už jsi byl v Magdeburku, nebo tam nejdeš vůbec?"
,,Nejdu," mrkne na mne s úsměvem a já jen nervózně zaměřím pohled zpět na Nelly.
,,Koukni na Nelly," poukáže hlavou na to stvoření pyšně stojící v řade prvňáčků, ,,je o tolik menší a zvládá to bravurně." Jen se pousměju a nic k tomu nedodám. Všimnu si ale, že má Tom opět v ruce nějaké smotané papíry. Ne, nebudu vyzvídat, když bude chtít, sdělí mi to.

,,Měl bych jít. Už je čtvrt."
,,Je to pět minut cesty."
,,Já vím, ale chci...moment, jak víš, kde je ta škola?"
,,Trochu to tu znám," pronese téměř tajemným hlasem, až se musím usmát.
,,No dobře. Gordone, my půjdeme, jo?"
,,Jasně," strhne téměř okamžitě pozornost k nám, ,,tak hodně štěstí."
,,Díky," vydechnu a když na mne povzbudivě mrkne, nahodím zase úsměv zpátky.

Zeiten ändern dich #70

9. května 2012 v 18:01 | Mintam

Později v noci, kdy už je v domě klid, jen venku řádí bouře, zavřu oči a pohladím Toma, který vypadá, že nemůže usnout vůbec, na rozdíl ode mě.
,,Nechci usnout. Když se vzbudím, bude zas ráno a zase o den blíže k tomu hnusnýmu dni."
,,Blázínku," zasměje se Tom, ,,ber to pozitivně, budeš mít narozeniny."
,,Chmpf," vypustím jen a pak nakrčím zvědavě čelo, ,,to mi vlastně vysvětli - jak jsi zjistil, kdy mám narozeniny a vůbec kdysi dávno zpátky moje telefoní číslo?"
,,To je úplně jednoduchý. Nevím, zda si pamatuješ ještě ten den, kdy jsi na mě čekal před školou, abys na mě pak vychrlil milion slov v jedné sekundě." Pousměju se nad tím, když si vybavím tu chvíli, ale nechám ho pokračovat. ,,Byl jsem ten den si něco vyřídit v ředitelně, a papíry s tvým jménem a údaji tam leželi na stole, úplně na vrchu. Tak jsem se prostě kouknul, než se ředitel prohrabal k věcem pro mě. Nejspíš to bylo v době, kdy sis vyřizoval ten přestup."

Zeiten ändern dich #69

5. května 2012 v 23:12 | Mintam

Takový čistě něžný dílek...zbývá 4-5 dílů do konce ;) :-*
______________________________________________________________________________

Nakonec jeho kalhoty, ze kterých teče teď voda o to více, skončí mimo prostory sprchového koutu a hned za nimi je následují ty mé, doprovázené trenkami. Nač se zdržovat takovými věcmi okolo, když už cítím Tomovo horké tělo natěsno přitisknuté na tom mém, což mi myšlenky odvádí do ráje bez návratu. Toma tvrdý rozkrok se otře o můj, a jeho polibky, kterými dosud zdobil můj krk, se promění v jemné skousnutí. Pevně zavřu oči a lehce s výdechem zakloním hlavu. Zkousnu si spodní ret a nechám zavřené oči po celou dobu, než se Tomovy rty na okamžik vzdálí. Vyhledám si jeho pohled. Jeho nádherný pohled, ve kterém se můžu topit klidně celý den a stejně mne to neomrzí. S mírným úsměvem ho natlačím pevněji na stěnu, aby se nám vyhla voda, a tvrdě rukou přejedu přes jeho rozkrok, dokud ho neuslyším lehce zasténat.

Zeiten ändern dich #68

2. května 2012 v 9:05 | Mintam

,,Jasně, já jsem tam byl. Jen si vezmu ty plánky, a jsem... Tom? Nebyl tam? Jo tak já mu to vyřídím." Slyším v hale otce Toma a mírně pozvednu obočí. Takže Tom nelhal, že má přijet i jeho taťka. Psiska se líně zvednou a vydají se do haly pozdravit nově příchozí osobu.
,,Tomeee?" zavolá do domu. ,,Máš u Richarda ten pytel, a co dělaj uvnitř zase psi?" Do pár vteřin už je slyšet i Tomův hlas, který se přibližuje díky tomu, že vychází z kuchyně. Nejspíš ale ještě neskončil hovor s mamkou.
,,Je to směšný!" řekne mezi dveřmi v kuchyni a podle blízkosti jeho hlasu usoudím, že právě potkal svého tátu. ,,Ahoj. Skočím ti pro to a odjíždím."
,,Kam jedeš?" zeptá se ještě rychle.
,,Nebudu tady, pokud mi chce někdo namluvit, že jsem vyšinutej, blázen, a nevím co všechno." Tomův hlas se zase ztratí, nejspíš protože odešel do svého pokoje a já slyším jen tichý rozhovor mezi jeho rodiči.

,,Co je zase?"
,,Nic."

Zeiten ändern dich #67

28. dubna 2012 v 19:00 | Mintam

Později v noci už nechám svou kůži hýčkat Tomovými dotyky a spokojeně položen, poslouchajíc jeho srdce, zavřu oči.
,,A ty jsi taky ještě Miriam neviděl?"
,,Hmm," brouknu jen a rukou pohladím jeho bříško. ,,Pročpak?" zeptám se po chvilce, když mlčí.
,,Jen tak přemýšlím, jaký to je."
,,Když ti rodič přivede domu takhle někoho cizího?" dokončím si to a oči zase otevřu.
,,Jo. Teď to asi bude už jiný, ale jaký to bylo, když tě mamka seznámila s Gordonem?"
,,Měl jsem strach. Úplně nepříčetný strach, protože jsem byl přesvědčen, že s mamkou můžu žít jenom já. Nechtěl jsem se s ní dělit od tý doby...," mírně se zarazím, abych nabral dech, ,,co táta zmizel. Vlasně jsem se bál, že každej bude jako táta, že jsou všichni stejní."

Zeiten ändern dich #66

27. dubna 2012 v 12:12 | Mintam

,,Nelly, ty jsi teda protivná dneska," utrousím a zavrtím nad ní hlavou. ,,Chtěla jsi, aby si Tom přivezl brusle, ale takhle nemám náladu s tebou ani nikam jít, když se takhle tváříš."
,,Hm," řekne jen a pokrčí rameny.
Úterý jsem se přeci jen dočkal, ale tak jak jsem se těšil na odpoledne s Tomem a Nelly, tak natolik mi to Nelly zkazila. Nechce se jí nic dělat a když se jí snažím vyhovět, tak je ještě drzá. ,,Vidíš to, o kom se mluvívá," Tomovo auto zastaví před naším domem, ,,Půjdeš Toma aspoň přivítat?"
,,Nechci," zavrtí hlavou.
S výdechem protočím oči a vydám se ho tedy přivítat sám. Chápu, že nemusí mít Nelly pořád náladu, je to taky člověk, ale takhle protivná by být nemusela, to už si jen přihrává.

,,Ahoj," usměju se, jakmile spatřím Toma před sebou. Byl to sice pouhý den a něco, ale stejně mi chyběl.

Zeiten ändern dich #65

24. dubna 2012 v 17:38 | Mintam

V neobvyklý čas zveřejním jeden takový "vsuvka" dílek :) Pak už to bude zajmavější, protože už to bude ke konci. Horší je, že pevný konec tahle povídka ještě nemá, a já v sobotu odjíždím, na dva měsíce, minimálně. Jak já tohle vyřeším...:D
__________________________________________________________________________________

Odpočatě rozvalení na lehátkách si užíváme na terase sluníčka a zároveň se mimo jiné krmíme snídaní. Je to tak milé, a tak něžné, jakobych měl najednou pocit, že mne Tom už nikdy v životě nemůže zradit. Prostě nemožné! Vložil jsem do něj zcela mou důvěru a doufám, že to tak i zůstane.
,,Nee, už nemůžu," postěžuje si Tom, když pověsím nad jeho rty kuličku hroznového vína. Jenomže když se po ní natáhne, cuknu rukou a nechám jeho rty, aby místo kuličky vína ochutnali můj polibek. Obmotá své ruce kolem mého těla a když se naše rty rozpojí, uvelebím se spokojeně na jeho hrudi a zadívám se do nebe.
,,Krásně se opálíme," vyhrnu si s úsměvem triko na břiše.

Zeiten ändern dich #64

22. dubna 2012 v 12:12 | Mintam

Kluci všeobecně rádi ráno k těmto aktivitám, huh? ;D...
_______________________________________________________________

Usnu sice téměř okamžitě, ale když mne během noci donutí něco otevřít oči, mám pocit, že jsem nespal vůbec. Jsou čtyři ráno a já v posteli ležím sám, proto ty podvědomé negativní síly. Tom tu není. Rozhlédnu se ospale po místnosti a teprve pak se posadím. Jsou lehce otevřené dveře na terasu, tudíž není těžké uhodnout, kde ho hledat. Vylezu z pod deky a docupitám za ním ven. Vzduch venku příjemně voní a ještě příjemněji ochlazuje.

Nadechnu se, potichoučku přijdu zezadu k Tomovi a obejmu ho kolem pasu. ,,Pročpak nespíš?" špitnu do ticha.

Zeiten ändern dich #63

18. dubna 2012 v 12:12 | Mintam

Hezké čtení :) Těšte se na ráno.....

___________________________________________________________________________

Do chvíle už Tom zaparkuje před svým bytem a aniž by něco řekl, prudce vystoupí, a vydá se nahoru. Ohleduplně sice počká, než vystoupím i já a než ho doženu, ale i tak mě ničí jeho mlčenlivost. Když se dostaneme do bytu, první co začne dělat je, že začne házet věci do tašky. Zarazím se a jen ho pozoruji do doby, než mne to totálně vytočí.
,,Tome! Co se stalo?"
,,Nebudu tady!"
,,Prosím! Řekni mi, co se stalo!"
,,Praštila mě, stačí?!"
Jemně semknu oči a vydechnu. Doháje, všechno se muselo podělat! ,,Proč?"
,,Protože mám pravdu," odpoví mi stroze, aniž by přestal ve své činnosti. ,,Vypadnu odsud, budu chápat, když nepůjdeš se mnou, ale.." Strčí do lampy stojící na stolku, která se zakymácí a pak dopadne na zem, kde se rozbije na milion kousíčků. ,,Kurva!"

,,Tome," skousnu si spodní ret, a když se zastaví s pohledem na rozbitou lampu, využiju toho a odtáhnu si ho silou dál od střepů. ,,Tome prosím, přežil jsi to tady do teď, přežiješ to i dnes. Ráno je moudřejší večera, to za prvý a za druhý, kam chceš jet teď na noc?"
,,To je mi úplně jedno!" snaží se uhnout pohledem, ale mě neopouští vytrvalost.
,,Uklidni se nejdřív," řeknu jemně a pohladím ho po zádech, ,,a teprve pak mysli. Tome, tohle ti vážně za to nestojí." Tom vydechne a nechá se ode mne obejmout. ,,Zlatíčko, nech to na ráno. Cokoliv, co hodláš udělat."
,,Asi máš pravdu."

Zeiten ändern dich #62

15. dubna 2012 v 12:12 | Mintam

Kdyby se někdy zdálo, že moc přeskakuji, tak to se nezdá, to tak je ;D Ale jsme "pár" dílů před koncem, takže se rychle ptejte, kdybyste chtěli do konce ještě něco ujasnit a já to tam třeba ještě dovysvětlím ;D Haha :D
Příjemné čtení ;)
___________________________________________________________________________

Tomův pohled mě sjede od hlavy až k patě a pak si spokojeně složí ruce za hlavu s úsměvem.
,,Co?"
,,Nic," řekne sice, ale jeho pohled se ani na vteřinu nestáhne. Když nápadně sjede níže, donutí i mě, krátce sjet pohledem na svůj znatelný rozkrok. Jasně že jo, sakra!
S výdechem zavrtím hlavou. ,,Tomi, ona pláče, víš?" upozorním ho s úsměvem, jestli třeba přehlédl, že je tu jiný problém a vydám se se Zoe do kuchyně. Slyším za sebou Toma smích, než se vydá za námi. A když se Zoe po chvilce mírně uklidní, a dá mi konečně normálně uvažovat, začnu přemýšlet o tom, co do ní zkusit dostat.
,,Měl bych do tebe dostat něco z tohodle, co vypadá..," zašklebím se na zeleninou přesnídávku, ,,nechutně." Dokončím svůj proslov a usměju se na ní. Ta mírně plačtivě škytne, nabere nový dech a pokračuje v pláči. ,,Super."
,,Myslím, že bys na ní měl víc mluvit, tvůj hlas uklidňuje. Věř mi."
,,Jsi hodnej, ale tím jí nenakrmím."

Zeiten ändern dich #61

12. dubna 2012 v 12:12 | Mintam

,,Jsi moje poslední naděje. Sophie dostala včera večer čtyřicítky a vůbec to neklesá. Potřebovala bych s ní zajet do nemocnice, jenomže mi nemá kdo pohlídat Zoe. Paul přijede až odpoledne z práce a zbyl jsi mi jako poslední naděje, kdo by mi Zoe pohlídal. Bylo by to vážně jen do odpoledne, než by Paul přijel."
Zoe, šesti měsíční sestřička Sophie. ,,Ale jo, to by snad nebyl problém. Ještě zvládnu jedno mimčo."
,,Vážně bys to pro mě udělal?"
,,Rád," přikývnu.

Zeiten ändern dich #60

8. dubna 2012 v 12:12 | Mintam

,,A jinak je ti dobře?" položí se na bok zpátky vedle mě a k mé nelibosti s už zase zavázaným županem. Prohlédnu si ho s úsměvem a jen přikývnu.
,,Promiň, že jsem se včera choval tak hloupě," promluvím po chvilce.
,,Kdy ses choval hloupě?"
,,Vůbec si třeba nepamatuju, jaktože se tam objevila ta...sakra, ani jí neznám, Sarah. A tys tam najednou nebyl."
Tom se jen pousměje a přejede prstem po mém rtu. ,,Tohleto vyprávět ani nechtěj."
,,No super. A potom si tam nakráčím jak největší hvězda, a vytrhnu tě ze společnosti, která se očividně dobře bavila a...," umlčí mě tím, že mi přiloží prsty na rty a pak se usměje.

,,Jednu z nich znám. Dokonce jim můžeš i zavolat, kdyby ses jim chtěl omluvit," natáhne se přese mne do svých kalhot se smíchem a vytáhne z nich malý papírek s telefoním číslem. ,,Tak ne, tak zavolat můžeš jen jedný z nich," prohlédne si ho pečlivě a pak z něho přečte jméno, ,,Dominika. Hmm." Papírek zmuchlá a hodí ho na zem. ,,Ale víš co jsme si slíbili?"
,,Že na všechno zapomeneme."
,,Že na všechno zapomeneme."
,,Ale...nechci zapomenout úplně všechno."

Zeiten ändern dich #59

4. dubna 2012 v 12:12 | Mintam

Tady je, protože pro vás cokoliv ;D :-* Vážně moc díky! :)) Snad vás to dlouho očekávané nezklame ;) Užijte si to.
________________________________________________________________________

S tajemným úsměvem ho povalím na postel a s chtivostí si prohlédnu jeho vypracovanou hruď. Hruď, kterou bych líbal do skonání světa! Obkročmo, avšak aniž bych na něm seděl, obklíčím jeho tělo a jediné, co mu dovolím používat jsou ruce a rty.
Svými rty, které chvilku co chvilku propůjčím Tomovým, jemně lemuji polibkama jeho krk a hruď až se dostanu k podbřišku. Usměju se a nehtama po něm nejdříve přejedu se škodolibým pohledem Tomovi do tváře. Ten si skousne spodní ret aniž by ze mě spustil pohled a jeho dech, stejně jako jeho rozkrok mi dávají jasně najevo, že boduji. Vrátím se svými rty k Tomovi, abych ho obdaroval pár polibky, během čehož provokativně pomalu pracuji na jeho pásku u kalhot. Když ho rozepnu a sjedu dlaní níž, abych jen jemně přejel i přes kalhoty po jasně znatelném rozkroku Toma, jeho rty se zároveň s tím odtáhnou s výdechem a jeho oči se zúží. Nepřestávám v rozepínání jeho kalhot a po dokončení se Tom jen šoupne, aby svépomoci, avšak bez použití rukou, které plně zaměstnává mnou, kalhoty dostal dolu.

Zeiten ändern dich #58

3. dubna 2012 v 12:12 | Mintam

Tentokrát už si to Bill nerozmyslí... ;) A když budete hodní :D, možná sem dám 59. díl dříve, než v plánovaný pátek ;)

Zeiten ändern dich #57

31. března 2012 v 12:12 | Mintam

,,Ahooj Billee," zamává mi Nelly nadšeně ode dveří, když má plné ruce práce s Mikym a vyprávěním Gordonovi o celém dni.
,,Ahoj," usměju se na ní a otřu si čelo.
,,Bille, kdy že je ta párty?"
,,V pátek, proč?" zaraženě, že je další otázka od Gordona směřovaná ke mně, pozvednu pohled.
,,V pátek se potřebuju zdržet dýl v práci."
,,Tak," vydechnu a začnu přemýšlet, ,,není nic jistýho, ale kdyby Tom chtěl, abych šel s ním," jakože chce, dodám si pro sebe, ,,vezmu Nelly sebou do Magdeburku už odpoledne, abychom netvrdli tady a ty si jí tam večer vyzvedneš."
,,Na té párty?" zeptá se se smíchem zvědavě Nelly.
,,No jasně, že na párty," přitakám jí se smíchem.
,,Tak to abych si vzala na sebe něco krásného. Bude tam i Tom?"
,,Hele slečno, jestli se hodláte krásně oblíkat jenom kvůli Tomovi, tak myslím, že je to marné," káravě jí sjedu pohledem a dám ruce v bok.

Zeiten ändern dich #56

28. března 2012 v 12:12 | Mintam

Ještě trocha nemocného Toma a potom... ;)
Tento díl ještě nějak přežijte, v nadcházejícím bude menší problém, zato potom, dovolím si říct, se těšte ;D :))
________________________________________________________________________________

Probudím se, zázračně už za světla, na to že jsem nemohl usnout vedle hořícího Toma, a první co udělám je, že se kouknu na čas. Půl desáté je docela dobrý čas a hlavně už to nevypadá, že bych znovu zabral, takže se až překvapivě rychle cítím zcela probuzen. Kouknu se na Toma, kterému už dávno nedržím ruku, ale hlavně který pod peřinou nemá skoro půl těla. Vypadá, že ještě zcela tvrdě spí a proto mu peřinou zase odhalené tělo přykreju. Zlehka vydechne, a maličko otevře oči. Když se ale přetočí na bok, přitáhne si k sobě peřinu blíže a zase se plně nadechne, dojde mi, že to byl jen jakýsi záchvěv, který neměl nic společného s tím, že jsem ho vzbudil. Už opatrněji mu sáhnu na stále rozpálené čelo a kouknu na stolek vedle něho. Sklenici s pitím, kterou si přinesl ještě večer, už má zas skoro prázdnou, takže se uspokojím aspoň faktem, že v noci pil.

Zeiten ändern dich #55

26. března 2012 v 12:12 | Mintam

Víkend za námi a 56. díl zase až ve středu :) Užijte si to a přeji všem krásný začátek týdne, pokud možno ;)
________________________________________________________________________________

Nasadím úsměv a jen se na něho zadívám. Nevím, zda bych mu měl říci přímo, že jsem Gordonovi na otázku, zda jsem se zamiloval, odpověděl ano, ale zároveň nějak nevím, proč bych neměl. ,,Řekl jsem, že jo," řeknu nakonec, ačkoliv dost zdráhavě. Nečekal bych od Toma na tohle snad žádnou reakci, ale když se jeho rty jemně setkají s těmi mými, postačí mi to více, než jakákoliv slova.

A než jsem se s Tomem večer rozloučil, dozvěděl jsem se, že v úterý ráno jede se svým tátou do Francie. Prý se mi ozve, až se dostane zase domu. Hm, ale to bude trvat jak dlouho? Nemám tady ani s kým být, pokud Mark odjel už čtrnáctého taky na dovolenou. Nemohu popřít, že by se mě Tom nezeptal, zda bych nechtěl jet s ním, ale na to si moc dobře pamatuju, jak jsem odpověděl ne. Prostě by se mi to zdálo nevděčné vůči němu, a potom ta brigáda. Ne ne, vydržím bez něho přeci nějakých hloupých pár dní!

Zeiten ändern dich #54

25. března 2012 v 12:12 | Mintam

Omlouvám se, jestli jsem včerejším článkem a komentáři na vás vyvíjela nějaký nátlak, tak to myšleno nebylo ;) Jen si dost často potřebuji vypsat své myšlenkové pochody :D Jsem v reálném životě hrozně ukecaná, takže pokud ukecaný člověk vlastní blog, pak se vyjadřuje ke všemu a hojně, alespoň co se týče mě ;D Takže všechny komentáře a rekace, které byli vyvinuty ať mým nátlakem ;D, či vaší ochotou, díky za ně za všechny :-* Skutečně mne to nabíjí k psaní :)
_________________________________________________________________________________

Maličko otevřu oči, když mne k tomu donutí jakási skrytá síla. Hned mi ale dojde co to je, když spatřím Toma, který mne propaluje svým pohledem. ,,Podfukáři," usměju se a oči zase zavřu. Musel jsem přeci jen ještě na nějakou dobu usnout, protože pod okny už je slyšet veselý smích holek. Až po pár vteřinách, co cítím, že se mé tělo pomalu probouzí, si uvědomím Tomovo hlazení po ruce a můj úsměv na tváři se rozšíří.
,,Nemůžeš mě soudit, pokud jsi se ještě nikdy neviděl spát," šeptne a lípne mi pusinku na nos.
,,Dovedu si to představit," utrousím.
,,Nebuď tak sebekritickej hned po ránu, prosím."
,,Ráno," fňuknu, když mi zkazí mé iluze o tom, že od mého prvního vstávání uběhlo alespoň půl dne. Otevřu nadobro své oči a se znovu obnoveným úsměvem mu prstama přejedu po obličeji. ,,Ale ty jsi furt skutečný, to je dobrá zpráva."
,,Kvůli tomuhle jedinýmu důvodu mám rána rád. Odhalí tu skutečnost, kterou noc skryla."
,,Kde bereš tak hezký slova po ránu?"
Tom se ale usměje a vyvede mě z omylu. ,,Jsem někde četl."

Zeiten ändern dich #53

24. března 2012 v 12:12 | Mintam

Holky, díky moc za komentáře :) Tak tady máte 53. díl a zítra sem ve stejný čas hodím i 54. (nebo ještě dnes večer?)
Dělám to hlavně kvůli tomu, abyste se už konečně dočkaly té chvíle... ;) Za tento díl mě asi zastřelíte, ale prozradím vám jednu věc: první intimní chvilka se původně měla objevit až v 59. díle, ale rozhodla jsem se, že pár dílů upravím, tudíž až si k tomu sednu (jestli dnes budu mít čas), tak se to pokusím docpat do 57. dílu. Nic ale určitého neslibuju. Ony ty chvilky před jsou už mezi nimi dost... intimní. Těšte se ;) Až jednou začnu s intimníma scénama, tak jich tam je zas tolika, že mě budete prosit, abych psala taky o něčem jiném ;D Ok, končím s proslovem. Užijte si to :)
___________________________________________________________________________________

Když se jeho rty přesunou na můj krk, cítím, že se mé tělo, už takhle chvějící, znatelně rotřese. Co když se tímhle všechno změní? Co když se změní náš vztah? Co když? Snažím se to všechno odehnat výdechem, a přivřené oči zavřu úplně.
,,Ty se třeseš..," šeptne Tom jemně, a jakoby se toho zalekl, políbí mne jen na rty a nechá své ruce na mých bocích klidně ležet.
Chvíli se mlčky modlím, abych se právě mohl propadnout pár set kilometrů hluboko, ale když se to nepodaří, jen s výdechem jemně otevřu oči. ,,To jen..," vypustím ze sebe a pokusím se polknout svým vyprahlým hrdlem, ,,jsem nervózní."

Zeiten ändern dich I - soundtrack

23. března 2012 v 21:28 | Mintam
Napadlo mne, udělat soupis všech písní, které v povídce zmiňuji, či mne při psaní ovlivnily.
Říkejme tomu soundtrack.



1. Bushido - Zeiten ändern dich
2. Paramore - The only exception
3. Coldplay - Yellow
4. Kanye West - Love lockdown
5. Bush - All night doctors
6. Bushido - Alles wird gut
7. Coldplay - Paradise
8. Sean Paul - She doesn't mind
9. Bruno Mars - It will rain
10. Joye Moe - My last serenade
11. The Afters - Beautiful love
12. Bushido - Nichts ist für immer

**********************************************************************************************************************************

Chcete sem hodit pár dílů napřed?

Zeiten ändern dich #52

22. března 2012 v 12:12 | Mintam

,,Nelly, tak ale budeš muset tady trochu uklidit, než holky přijdou," rozhlédnu se kuchyni, kde jsme se právě navečeřeli. ,,My s Tomem postavíme ten stan, jo?"
,,Dobře," nadšeně se vrhne do odnášení talířů.
,,Ok, přijď za námi ven," řeknu ještě, než se s Tomem a stanem vydám ven. Jsem hrozně rád, že se Gordon k Tomovi chová mile. A než odjel, bylo na něm vidět, že je moc rád, že je tu Tom se mnou a nebude mít výčitky, že mě tady na holky nechá samotného.
,,Už jsi to někdy stavěl?" koukne Tom s úsměvem na plánek toho stanu.
,,Dvakrát, asi?" usměju se nevinně a vyndám obsah obalu. ,,Koukej, tohle sem a tohle sem," naskládám si tyčky k sobě.
,,Jasně," přikývne rozesmátý Tom a přehodí mi přes tyčky vršek plachty od stanu, ,,a stan je vlastně hotovej."
,,A jak je v něm útulno," položím si na tu hromadu hlavu a se smíchem se zadívám do nebe.

Zeiten ändern dich #51

19. března 2012 v 12:12 | Mintam

,,Ahoj," vejde rozespalý Gordon do kuchyně a začne si připravovat ranní kafe.
,,Ahoj," zvednu krátce pohled od rozečtené knížky.
,,Aby ses nezačetl a pak nepřišel pozdě."
,,Mám to pod kontrolou," usměju se a vstrčím si do pusy další sousto z mé snídaně. Je sobota, takže mě dnes čeká, na rozdíl od všedních dnů, jen pár hodin v obchodě a potom hurá s Tomem a Nelly plavat. Nelly chodí teď o prázdniny do keramického kroužku v Magdeburku, protože by tady přes den s ní neměl kdo být. O víkendu je ale tradičně zábava na nás.

Zeiten ändern dich #50

16. března 2012 v 12:12 | Mintam

,,Ne, teď vážně. Kdes byl ten týden?" zeptám se s úsměvem, když se s prcakama po další hodné chvíli rozhodneme vydat zpátky.
,,Víš jak jsem ti říkal, že měl Andy autonehodu? Nemohl odjet tudíž na kemp, a odjíždělo se díky tomu i později než obvykle, ale odjíždělo. Má rád, když má přehled o tom co se tam děje. Kontrolovat to. Takže poprosil mě, respektive jeho matka, abych tam na to dohlédl, že vše bude v pohodě. Měl jsem tam být ještě čtyři dny, ale Róza mi zachránila život."
,,Jedeš přímo odtamtud?"
,,Jop."
,,Tys vážně jel domu kvůli mně?"
,,Ne, loni na podzim jsem se na zahradě skamarádil s jedním ježkem. Měl jsem o něj starost. Věděl jsi, že ježci nejedí jablka? Pff, pohádky."
,,Bože, kde bereš tak pitomý nápady?" šťouchnu do něho se smíchem, načež mě on se smíchem pevně obejme a jemne mnou zatřese.
,,Nikdy, už nikdy se mě neptej, jestli to dělám kvůli tobě. Za VŠÍM, co teď dělám, stojíš jen ty!"
,,Ne. Já bych nikdy nedovolil, aby ses choval jak uprchlík z ústavu!"
,,Hej ty!" překvapeně se na mě podívá a já na něho jen se smíchem vypláznu jazyk a rozuteču se s prckama v závěsu pryč.

Zeiten ändern dich #49

13. března 2012 v 12:12 | Mintam

,,Pojď, ještě někoho ti představím," zatáhnu ho do kuchyně, kde již probuzená Malá dáma dotírá na Mikyho. Každopádně si ještě nezvykla vítat lidi, takže jakmile se jí podaří Mikyho vzbudit, schová se pod stůl. ,,Malou dámu už znáš, ale tohle naše druhý miminko ještě ne," usměju se a sehnu se, abych Mikyho v pelíšku pohladil.
,,Takhle prťavý je to nebezpečně sladký. A na takhle prťavý musíš být ten nejpřísnější, to je na tom to nejbolestivější," zasměje se Tom a když se Miky v pelíšku protáhne, první co udělá je, že si vyšplhá Tomovi do klína, kde zpočátku vypadá, že hodlá dospat.
,,To je pravda." Zdárně se mi daří vyhýbat se jeho pohledu přímo. Nedělá mi to dobře, vůbec, ale nějak tím chci zjistit, že teď už dělám správnou věc, jestliže mu chci uvěřit. ,,A myslím, že už u takhle malého platí pravidlo jaký pán, takový pes, protože Nelly kdykoliv jen může tak se k někomu tulí."

,,To teda platí," pohladí něžně Mikyho a ohlédne se mírně za krčící se Malou dámou pod stolem. ,,Koukni se na Malou dámu, zdrženlivá a nedůvěřivá. Jaký pán..." Stočí pohled ke mně, který mu opětuju, ale jen na sekundu. Pak s výdechem pohled stočím na Malou dámu taky a pousměju se.
,,Jsou lidi, kterým věří," neřeknu dostatečně nahlas, avšak tak, aby to Tom zaznamenal, ale hned na to se rozhodnu utéct této situaci, ,,a já bych měl skočit pro ty ručníky."
,,To je v pohodě, byla to chvilka," vezme své lehce mokré triko mezi dva prsty a krátce s ním zamává, takže se k mému nosu dostane jeho parfém. Sakra!

Zeiten ändern dich #48

10. března 2012 v 12:12 | Mintam

Nic není tak horké, jak se uvaří...
________________________________________________________________

Ani začátkem nového týdne nenastala v počasí zatím žádná změna, takže při cestě z obchodu pospíchám domu, abych nebyl úplně durch. I přesto, že mne částečně chránila taška nad hlavou, dojdu domů krapet mokrý, paradoxně již za svitu slunce. Mírně se zarazím, když nám před domem stojí další dvě auta, ale jistě to má nějaké vysvětlení.
Při vcházení do domu, už je mi to víceméně jasné, když z obýváku zaslechnu převahu mužských hlasů a jen ze zdvořilosti nakouknu dovnitř.
,,Dobrý den." Pár přítomných znám z práce Gordona, ale pár lidí je zde neznámých. I přes to mě všichni přivítají s úsměvem, když už Gordon vstává, aby šel se mnou na chodbu.

,,Měl ses?" usměje se, když za sebou zavře dveře.
,,Jo dneska to byla pohoda, taky proto jsem tady takhle dřív. Nějakej sjezd?"
,,Ne, jen jsme dostali na zítra volno, tak si něco plánujeme."
,,Aha, dobře. A Nelly?"
 
 

Reklama