Put your heart on repeat

Put your heart on repeat 32. - KONEC

10. března 2016 v 1:47 | Mintam

Slíbila jsem, že se díl objeví brzy, protože je skoro dopsaný. Ten ale skoro dopsaný stav trval až do dnešního dne, kdy jsem si řekla, že i kdyby z nebe Kaulitzové padali, zasednu k tomu, a dopíšu to! S časem je to prostě někdy bezkompromisní, ale poslední díl je díkybohu na světě a nezbývá, než se jen rozloučit. Trvalo to, ale alespoň mám pocit, že jsem do toho dala opravdu vše, co jsem chtěla. Trochu si ale nedokážu představit, že jsem u posledního slova této povídky, která vznikala už X let, a kousek po kousku přibývala na všech možných místech... Chovala jsem k ní po celou tu dobu opravdu upřímnou lásku, protože mi pomáhala kdykoliv, kdy jsem potřebovala vypnout. Vypnout, a být ve světě Toma a jeho malé dcerky
Jsem ráda, že se za ty roky dostala až sem.
A teď nezbývá nic jiného, než jen popřát hezké počtení ;)
_________________________________________________________________________________________

Konec srpna, Německo:

"Ahoj," mávne Bill s telefonem u ucha, když Clara dorazí před dům. "Dáš si se mnou poslední skleničku vína v Německu?"
"Ahoj, ráda," dočká se ihned souhlasu, "jen si odložím." Clara si nechá od Billa otevřít dveře, a hned za nimi odloží svá zavazadla.
"Aileen, polož tam ty šaty, a...," vypadá to, jakoby Tom chtěl větu doříct, ale hned na to se ozve jeho smích z jejího pokoje.
"Zdravím poloprázdný dům," zvolá Clara s úsměvem.
"Hele, hele co mám!" ozve se hlas Aileen, ale nikdo se neobjevuje, a proto se Clara vydá za nimi.
"Ahoj," s úsměvem nakoukne dovnitř. Tom opřen o stůl, má ověšená ramena oblečením své dcery a na hlavě vyskládanou sadu jejich kloboučků.
"Ahoj," rozzáří se ihned jeho úsměv, když Claru spatří. Dojde těch pár kroků k ní, aby jí přivítal, a zapůjčí jí jeden z kloboučků ze své hlavy.

Put your heart on repeat 31.

3. března 2016 v 23:57 | Mintam


Mohla jsem to dnešním dílem ukončit, ale dopřejme této povídce ještě jeden, a tentokrát opravdu již poslední díl! :) Ten mám už prakticky skoro napsaný, takže by tu měl být brzo! A teď tedy ten předposlední, který jsem moc nečetla, takže snad neobsahuje mnoho chyb ;) Příjemné čtení.
___________________________________________________________________________________________

"Kam razíte dřív?"
"Nejprve musím zařídit zbytek těch doktorů, chci se zkusit zastavit v té školce, a pak teprve tu pláž."
"Tak to my asi zůstaneme tady. Elora tu je celoročně, takže tu už na pláž nesbalím," zasměje se Bill a dosedne v Tomově ložnici na postel.
"Já nejdu nikoho balit na pláž, slíbil jsem to Aileen," zavrtí s úsměvem Tom hlavou.
"Nicméně, říkáš školka, myslel jsem, že tu už máš zařízenou."
"To sice jo, ale chci jí i tak vidět osobně. Stejně jako chci, aby jí viděla Aileen."
"Než mi odjede Elora, tak asi ještě zauvažuju, zda s vámi nakonec nepojedu, protože tu školku bych taky docela rád viděl."
"Je to na tobě, my ti to když tak s Clarou zhodnotíme, a povyprávíme ti," rozhlédne se Tom po pokoji. "Kam jsem sakra hodil to triko?"
"Včera jsem s Clarou mluvil, po tom, co jsi šel spát."
"A? To děláš všude a se všema. Takže něco, co bych měl vědět?" pousměje se na svého bratra a hned zase začne věnovat pozornost balení do své tašky.
"Ne, jen si myslím, že bys na ni neměl tolik tlačit ohledně LA."
"Co kdybys tohle nechal na mně?"
"Nechám to na tobě, jen chci říct, že se o tom zmínila. Bojí se, aby tě nezklamala, když ti pak řekne ne. A já nechci, aby tenhle pocit měla. Myslím si, že není potřeba tlačit. Potřebuje jen čas, který my nemáme. Takže i kdyby se měla rozhodnout až za půl roku, bude to v pohodě."

Put your heart on repeat 30.

29. února 2016 v 20:09 | Mintam

Jo, zase. Zase ta pauza. Ale další, takový "oddalující" díl je zde, a příští dílek uvidíme, zda nebude finální :) Čeká mne takový asi dvacetidenní maraton v práci bez pauzy, takže uvidíme, kde najdu čas, ale budu se snažit do pátku ;) Příjemné čtení.
___________________________________________________________________________________________

Následující večer, kdy Bill sice chtěl vyjít do víru města, se nakonec spokojí s tím, že uspořádá uvítací párty v jejich vlastním domě. V pozdějších hodinách, kdy už je v příliš dobré společenské náladě, už dokonce přestane i uvažovat nad tím, jak vlastně jejich dům bude ráno vypadat. Ani Tom se neznepokojuje, jestliže mu dcera spokojeně spí v pokoji na odvrácené klidné straně domu, a celý večer se může plně věnovat všem, a především Claře.
"Ještě tě ani tohle nepřesvědčilo?" napije se ze své skleničky s alkoholem, a spokojeně uveleben na jednom z lehátek vzhlédne ke Claře. Ta jen z boku posedávající na lehátku vedle něho, se pousměje a pokrčí rameny.
"Vysvětlovala jsem ti, že bych strašně ráda. Ale, Tome, jak můžu všechno jen tak zahodit?" vztáhne si jeho prázdnou dlaň k sobě a stiskne ji mezi těmi svými. "Nemůžu to udělat takhle narychlo. Jestli vůbec. Ale vy musíte, což chápu."

Put your heart on repeat 29.

25. února 2016 v 1:50 | Mintam


Po týdnu!!! konečně trochu volného času, tak ponocuji. Donutila jsem se ten díl konečně dopsat, a je mi ze mě špatně, jak dlouho jsem to dokázala odkládat! Každopádně je tu, a bude snad trochu pozitivně laděn, jak jsem se snažila. Snad postavy má nálada posledních dní nepoznamenala. Příjemné počtení :)
_______________________________________________________________________________________

O měsíc a půl později:

"Tati, kdy zase uvidíme mamku?"
"Aileen," vydechne trochu znepokojeně Tom, "byli jsme s ní včera celý den, tak zase až to vyjde. Dneska máme přece jiný plán."
"A vy jste se včera hádali?"
"Tohle je jen mezi námi, tohle se tě vůbec netýká."
"Já vás slyšela. Asi se uvidíme málo, až budeme pryč, že? To je škoda."
"Jo, uvidíme se o něco méně. Ale nebyla to hádka," ztratí najednou Tom slova, "až budeš větší, tak ti to vysvětlím."
"Já už jsem větší."
"To sice ano, ale na tohle ještě nejsi velká dost. I tak to pro tebe zůstává stejné, kdykoliv mamku budeš chtít vidět, tak můžeš. I když to nebude moct být často."
"Tak dobře. Kdy budeme balit?"
"Doufám, že většinu už máme sbalenou, nebo?"
"Ještě asi nemám úplně všechno."
"Tak upaluj nahoru, přijdu tě zkontrolovat. A nebal si hovadinky," pousměje se na ní jen Tom, než Aileen zmizí na schodech. V tu chvíli se ozve domovní zvonek. Aileen se proto v běhu pozastaví a Tom už s očekáváním dveře otevře.

Put your heart on repeat 28.

18. února 2016 v 0:57 | Mintam


Jeden z oddechovějších, za to delších, dílů. Oddechovější na čtení, psaný ale ve spěchu a stresu a... Tak snad to na něm nebude tak znát ;)
_________________________________________________________________________________________

Ve dvě hodiny v noci zaparkuje Tom na příjezdové cestě své auto, a vydá se do domu. Mlčky si prohlédne Billa, který s notebookem v klíně posedává v křesle, a po odložení klíčků od auta a zamknutí hlavního vchodu, se usadí naproti němu. Ten však pozvedne prst, s upřeným pohledem do obrazovky a rychle dopíše rozepsanou odpověď v emailu.
"Už jsem ready," vyřkne po chvilce a notebook zaklapne. "Tak, co tu děláš?" pozvedne pohled k Tomovi a notebook odloží na stolek před sebe.
"Bydlím tady," pronese, než si ale všimne káravého pohledu svého bratra a proto zvážní. "Ráno musím vstávat. A potom, ani jsem neměl v úmyslu zůstávat déle."
"A?"

Put your heart on repeat 27.

15. února 2016 v 21:19 | Mintam


Trvalo to. Moc to trvalo. Ode dneška jsem měla mít trochu volna, a místo toho jsem zase jela do práce, a po zbytek týdne to nebude jiné :-/ Ovšem, o to delší díl je, takže se snad trochu bude dát číst a líbit ;)
_______________________________________________________________________________________________________

"Vážně netušíš, kde Clara je?" zeptá se Bill, okamžitě, co Tom vyleze ze sprchy.
"Vzhledem k tomu, že přijela včera, a dneska večer musí být zase v Berlíně, odhaduju, že odjela."
"Odhaduješ?" nepochopeně si Bill bratra prohlédne od hlavy až k patě. "Nechceš vědět, co všechno se dozvěděla? Mě by to docela děsilo. A ještě víc mě děsí, co si z toho zase vycucnou noviny."
"Chci to vědět, ale bojím se, že se nikam dál nedostanu," Tom s výdechem dosedne do křesla, a vezme do ruky svůj telefon, aby zkontroloval, zda tam nemá nějaké volání, či zprávu. Jeden zmeškaný hovor se tam sice nachází, ale od Jessicy. Nespokojeně proto pomlaskne, a vytočí číslo Clary. Bill ho nepřestává hypnotizovat, a modlit se, aby se Clara na druhé straně ozvala. Delší dobu se ale nic neozývá, a když už to chce Tom vzdát, najednou zaslechne ten hlas. Ten, který právě potřebuje slyšet nejvíc.
"Tome, jsem právě v autě, a nemůžu.."
"Kde v autě?"
"Na dálnici. Právě jsem vyjela z Hamburku."
"Je mi jedno, jak daleko právě jsi. Potřebuju s tebou mluvit."
"Měla bych být do půl sedmé v Berlíně, takže dovol, abychom to odložili."
"Vážně, potřebuju s tebou mluvit právě teď, a ne později," vstane Tom z gauče, cestou sbalí mikinu, aniž by se po Billovi ještě ohlédl, a vydá se k autu.
"Tome, promiň, ale na tohle já vážně nemám čas."
"Neslyším motor, někde si zastavila," dosedne Tom do auta, a okamžitě nastartuje.
"Ach jo," vydechne Clara a krátce zavře oči. "Jsem asi na pátým kilometru A24, hnedka na první odbočce."
"Dovol mi tě vidět, prosím."
"Máš půlhodiny, více ne," zazní ještě v telefonu, než se hovor přeruší.

Put your heart on repeat 26.

11. února 2016 v 19:05 | Mintam


Řekla jsem si, že si neodpustím ještě tento díl, než se dostanu zpátky ke Claře, a proto dávám další díl už dneska ;) Tak snad bude úspěšný.
_________________________________________________________________________________________

"Kde je Clara?" přitancuje rozesmátý Bill k baru, kde postává Tom s Jessicou a Hannah.
"Nevím," pokrčí Tom rameny a podívá se směrem ke stolu, "myslel jsem, že je s vámi."
"A já myslel, že s vámi," rozhlédne se Bill kolem.
"Tak jí holt najdu."
"Ona se nevrátila?" zeptá se však náhle opatrně Jessica.
"Odkud se měla vrátit?" vystřelí Bill okamžitě otázkou.
"No, potkala jsem jí na toaletě naposled, je to tak dvacet minut. Ale odcházela přede mnou."
"Půjdu jí najít," řekne Tom klidně, s domněním, že třeba někde telefonuje, nebo se prostě za chvilku někde vynoří. Vydá se proto skrz lidi v klubu, aby se rozhlédl, a vzhledem k tomu, že je to tady hlava na hlavě, dá to docela práci.
"A kam šla?" nepřestává ovšem Bill zasypávat Jessicu otázkami.
"Bille, no tak, nevím kam šla. Byly jsme s Carrie jen před kabinkami, u umyvadel a povídaly si. A Clara se najednou zjevila jak stín a zmizela beze slova pryč."
"Moment," zarazí se Bill, který celý večer to její povídání nemohl snést, a má podezření, že nebyl sám. "Povídaly jste si? Jen jste si povídaly?"
"Co to má být?! Ano, povídaly jsme si. To je snad jedno o čem jsme si povídaly!"
"Ne, docela záleží, o čem jste si povídaly."
"Můžu si říkat, co chci, Bille. A jestliže poslouchala, za to já nemůžu."

Put your heart on repeat 25.

10. února 2016 v 23:22 | Mintam

Dneska jsem si chtěla trochu zahrát na sviňku a proto jsem si dovolila díl takto zakončit. Nicméně, rozluštění by mělo přijít záhy ;)
PS: Když vložím text pod perex tak zmizí... Takže tu bude prostě celý! A až přestane blog.cz zase menstruovat, tak to napravím.
PSS: Díl vložen znovu, jelikož jsem na to nemohla koukat!
_________________________________________________________________________________________

Ráno:

"Co tu děláš takhle brzo?" vzhlédne Tom od své kávy k příchozímu Billovi, a neodpustí si nezívnout. Bill ovšem nehledí na to, že je devět ráno, a že by se na stejnou otázku mohl zeptat Toma. Dokonce svého bratra donutí si myslet, že se ještě vůbec nevzbudil, neboť se svalí na venkovní lavičku přesně naproti němu a s úsměvem ve tváři opět oči zavře.
"Tak proč nezůstaneš v posteli, když spíš?"
"Protože tady je krásně, a protože je mi na zvracení."
"Jestli se zvrací s úsměvem ve tváři," zasměje se Tom s pokrčením ramen a vrátí pohled do nebe.

Put your heart on repeat 24.

8. února 2016 v 20:37 | Mintam

Dnes jsem si trochu pospíšila :D Mimochodem se omlouvám za předešlý díl, kdy jsem skutečně ráno napsala jméno Jessica, místo Clara. Už je to opravené, a byla to veliká chyba! :D Snad bude dnešní díl bez chyby a bude se dát číst :D ;)
______________________________________________________________________________________

"Tak, a jsme oficiálně bez dětí," spráskne s úsměvem Georg kolem půl deváté ruce, když se s Inou vrátí z domu, kde uspali jak Aileen, tak i Maxe se Sophií.
"Všechno v pohodě?" ohlédne se Tom.
"Jo, v pohodě. Usnuli pomalu jen, co se dotkly peřiny."
"To uspat tyhle dva byl vždycky horor. Žádná párty nesměla být bez nich," vloží se do toho dvojčat mamka.
"Nemohli jsme si nechat ujít žádnou párty přece! Přece byste neslavili bez nás!" zasměje se Bill, jemně držíc pod stolem dlaň Elory v té své.
"Hele," nakloní se po těch několika hodinách teprve Georg zamyšleně k Tomovi, "proč se mi zdá, že Elora přijela kvůli Billovi?"
"Nepřijela. Já jí oficiálně pozval," odpoví okamžitě.
"No jak myslíš, ale možná si právě vzájemně lžeme," řekne Georg s pokrčením ramen, což okamžitě oba rozesměje. Tom rozhodně nechce Georgovi lhát, a taky ví moc dobře, že není hloupý, a vzhledem k tomu, že se znají tolik let, dokáže již lecos rozpoznat. Zároveň mu ale nechce říkat ani jak to vlastně celé je, dokud si tím jeho bratr sám nebude jistý.

Put your heart on repeat 23.

6. února 2016 v 19:07 | Mintam


Přeji hezký sobotní večer ;) Poznámka: v dnešním díle je, až na malou výjimku a flashback, přímá řeč v angličtině odlišená sklonem písma ;)
_____________________________________________________________________________________

"Tati, jak pokračuje překvapení pro mě?"
"Výborně," pousměje se Tom, když se vrátí z venku, "jak pokračuje tvá příprava v pečení?"
"Hm, bez tebe mi to moc nejde," pokrčí Aileen rameny nad těstem.
"Musíme se holt smířit s tím, že je tu někdo šikovnější, než my dva," pronese s úsměvem, když chvilku sleduje Claru, jak se to snaží Aileen ulehčit.
"Takhle byste vážně nenapekli ani za sto let."
"Však taky musíme upéct jen to, čím se chce pochlubit Aileen. Zbytek máme zařízenej, na tohle my dva fakt nejsme," vysvětlí Tom situaci.
"Dostali jste se ale daleko, pochvalu si zasloužíte i tak," zasměje se Clara.
"Pochvalu si zasloužíme. Nejsme úplně nešikovní, jen jsi prostě trochu šikovnější."
Clara jemně se zasmáním do Toma strčí a opět se stočí k Aileen, aby jí pomohla dostat více těsta do formiček, než na její prsty.

Put your heart on repeat 22.

3. února 2016 v 20:25 | Mintam


Dobře, tak na narozeniny jako takové jsem ještě nestihla dojít, aniž bych sem musela dát 10 A4 textu :D Každopádně i tak jsem se tímto dílem dostala pro mne dál, než jsem zamýšlela. Ještě by to chtělo více času na psaní a celkově všechno. Tak snad jen příjemné počtení ;)
________________________________________________________________________________

"Aileen, pusť Dogyho, ať ho můžu pustit ven se vyčůrat," pronese Tom během vstávání z gauče, když míří ke vchodovým dveřím, aby uvítal Jessicu. "A nebo ho vem sebou."
"Ne, Pumbu nech spát, ten je línej na to jít teď ven," zasměje se Bill, když se Aileen snaží Pumbu probudit jemným taháním za jeho ouška.
"Hm," pokrčí ramínky, když to vzdá a vyběhne za Tomem. "Tati, musíš rozsvítit, nevidím!"
"Tak neběhej," rozžne okamžitě světlo na chodbě a otevře vchodové dveře.
"Dobrý večer," usměje se na oba Jessica ihned za dveřmi. "Nerušila bych takhle večer, ale mám pro vás něco," mrkne hned na to.

Put your heart on repeat 21.

31. ledna 2016 v 21:56 | Mintam


Takový trošku oddychový dílek, a já se konečně probírám do nové nálady, protože už jasně vidím děj této povídky. Nechci aby byla moc dlouhá, ale ani nechci skončit po dvaceti dílech, takže to vidím na zlatou střední cestu a rýsuji si děj na konec. V příštím díle bude zas trochu Jessicy, a pak rozhodující narozeniny Aileen, na což jsem docela sama zvědavá, pokud má Aileen volnou ruku ve zvaní hostů... ;) :D
______________________________________________________________________________________

"Stejně se musíme všichni ve čtvrtek vidět."
"Jo to jo, ale na to pivo večer bych pak nemohl, proto jsem to řekl."
"Ještě spí?" zeptá se Tom, když v potemnělém autě nevidí do obličeje zachumlané Aileen na zadní sedačce.
"Myslím, že," pootočí se Bill za sebe, "spí."
"Hm, tak to aspoň zaspí, a zítra bude fit."
"Vyhoď mne prosím doma, a já přijedu hned, jak budu moct."
"Jasný," přikývne na plán svého bratra, a odveze ho k jeho bytu.

Put your heart on repeat - soundtracks

30. ledna 2016 v 23:49 | Mintam


Jako při poslední povídce, mne napadlo sem vložit songy, které mne při této povídce inspirují, či povzbuzují při psaní. (Paradoxní, že to vydávám v době, kdy mne to moc mega nakopnout nechce! To se ale poddá...).
Vřele doporučuji si přečíst text k Bushidově Aaliyah (> text <) - song, který napsal pro svou prvorozenou dceru (ano, nápadně podobné jméno Aileen :D) - song, který mne nejvíce donutil k tomu tuto povídku napsat. A protože jí prostě miluji :)
__________________________________________________________________________

1. Anna Naklab (ft. Alle Farben, YOUNOTUS) - Supergirl > youtube
2. Drake - Hold On, we're going home > youtube
3. Tokio Hotel - Covered in Gold > youtube
4. Adel Tawil - Zuhause > youtube
5. David Bowie - Lazarus > youtube
6. Philipp Poisel - Wie soll ein Mensch das ertragen > youtube
7. Imagine Dragons - Shots (Broiler Remix) > youtube
8.Justin Bieber - Love yourself > youtube
9. Major Lazer (ft. Ellie Goulding, Tarrus Riley) - Powerful > youtube
10. Coldplay - Adventure Of a Lifetime > youtube
11. Culcha Candela - Zeiten ändern sich > youtube
12. Tokio Hotel - Masquerade > youtube
13. Bushido - Aaliyah > youtube

Put your heart on repeat 20.

28. ledna 2016 v 13:39 | Mintam


Logicky následuje rozhovor s Tomovým terapeutem. Snad trochu příjemnější počtení po přechozím dílu to bude ;)
_____________________________________________________________________________________________

Ráno:

"Sakra!" otevře Tom prudce oči na posteli a okamžitě pozvedne hlavu, aby dohlédl na čas na svém digitálním budíku. To, co ho donutilo intuitivně se probudit a rychle nastartovat tělo, byl pocit, že zaspal. A dnes si opravdu nemohl dovolit zaspat. Když však z neonově červených čísel vyčte, že měl být již půl hodiny na cestě, dojde mu, že to nebyl jen pocit, ale že je to holý fakt. Okamžitě proto vyskočí na nohy, bez ohlížení si začne oblékat kalhoty, a cestou do koupelny si ve sprintu obleče triko.
Poté si vrazí kartáček s pastou do pusy, a pokusí se obléct si ponožky, což ale po tak rychlém vstávání není úplně jednoduché, jak myslel. S mírným klopýtnutím proto vběhne do pokoje Aileen, kde ho vše ale přinutí zpomalit, když spatří její andělskou tvářičku spokojeně oddechujíc.
"Miáčku?" zahuhlá skrz plnou pusu. V pokoji se ale nic nezmění, takže zkusí opatrně z horké Aileen stáhnou deku. Ta na něj nejprve lehce zamrká, a když si detailně prohlédne jeho obličej, mírně se usměje.
Tom si proto kartáček vyndá z pusy. "Dobré ráno, zlato."
"Dobré ráno," špitne s úsměvem, a protáhne se.
"Jak se cítíš?" Tom si přehodí kartáček z jedné ruky do druhé, a tu druhou jí přiloží na čelo.
"Už mi není takové teplo."
"To je moc dobře. Horší je, že jsme zaspali. Teda já zaspal. Takže skočím teď do koupelny, a pak vymyslíme co dál."
"A já budu u babičky jak dlouho?"
"Jenom do večera, večer pro tebe přijedu," mrkne na ni a vrátí se do koupelny. Když je s ranní hygienou hotový, odběhne zpět do ložnice, aby sbalil pár důležitých věcí s sebou. Intuitivně ale stočí pohled k posteli, a okamžitě ho to donutí se usmát.

Put your heart on repeat 19.

26. ledna 2016 v 23:43 | Mintam


Nemohla jsem jinak. A jen tak mimochodem, jo dala jsem si za tenhle díl facku ;)
___________________________________________________________________________________

"Vážně, byli jste zpátky v LA?" pokračují ve vyprávění o tom, o co Jessica všechno přišla, když s nimi nebyla.
"Jo, hlavně upřímně, nemohl jsem s ní být tady sám."
"To asi chápu," vydechne Jess, upije ze svého drinku a krátce ho pohladí po stehně.
"A taky to bylo výhodnější být tam s ní schovaný. Protože to byly útoky docela ze všech stran, a bylo úplně nejjednodušší zdrhnout. Aileen si nepamatuje z téhle doby pravděpodobně vůbec nic, ale třeba lžu."

Put your heart on repeat 18.

24. ledna 2016 v 19:24 | Mintam

Upřímně, Tom teď neví kam se sebou, a nebo je to pouze tím, že se z něj stává v přítomnosti Jessicy někdo jiný? Každopádně to bude tak či tak dlouhý večer... ;)
____________________________________________________________________________________

O dva dny později dopoledne

"Dobré ráno. Alespoň přinejmenším oba vypadáte, jako když jste právě vstávali," prohlédne si s úsměvem Bill Toma s Aileen. Zavře za sebou dveře od auta a vydá se otevřít kufr, aby si tam ti dva mohli uložit svá zavazadla.
"Čau," vzmůže se Tom, avšak se zívnutím. Aileen jenom s lehkým úsměvem zamává. "Aileen, mohla by ses vrátit do chodby pro tu tašku, o kterou jsem tě požádal, abys vzala?"
"Hmm," ozve se ne zrovna nadšeně, ale po odevzdání svého batůžku Tomovi, a výměně pohledu s ním, jí dojde, že nemá na výběr a proto se pro tašku opravdu vrátí.
"Dobře, tak dobré asi ne," usoudí Bill, a jen lehce pokrčí rameny prohlížejíc si svého bratra.
"Ale ne," zívne si opětovně Tom, vyhlížejíc Aileen, "jen jsme málo spali. Řeknu ti to v autě."

Put your heart on repeat 17.

22. ledna 2016 v 19:03 | Mintam

Tomuto dílu nedávám moc naděje, že se bude líbit :D Ale slibuji, přijdou lepší... ;)
___________________________________________________________________________________

Teprve po dvou dnech, kdy se Bill vrátí z New Yorku, dokáže se spojit s Tomem, aby v klidu probrali vše, co se za jeho přítomnosti událo. Alespoň po telefonu, než se budou moci zase vidět osobně. Jindy by odletěl s ním, ale tentokrát chtěl dodržet slovo, a být s Aileen co nejvíc, co mohl. A hlavně, dneska mu přislíbila návštěvu Jessica, a proto se rozhodl, že těch pár chvilek času, co na ně má, musí využít.
"A jaká byla reakce od Aileen?"
"No, bylo to takový delší a zapeklitý, docela se toho ještě bojím, ale už to nezvrátím."
"Nepochopila to?"
"Hm, to říct nemůžu, pochopila to docela skvěle, ale stejně jsem nervózní z toho, až ve skutečnosti Jessicu fakt uvidí. Ta reakce může být úplně jiná. Jsem mega nervózní."
"Mega nervózní? Vsadím se, že se to nevyrovnám tomu pocitu, když jsi poprvé slyšel, že je Jess těhotná. Ten telefon si pamatuju dodnes, jak si drmolil," zasměje se Bill.

Put your heart on repeat 16.

20. ledna 2016 v 19:24 | Mintam


Trocha pohledu do minulosti... :) Příjemné počtení.
__________________________________________________________________

O den později:

"Vyhrála jsem!"
"To není už možný, musíš podvádět!" zamračí se hraně Tom.
"Jsem prostě šikovná," pokrčí Aileen nevinně s úsměvem ramínky. Pak ale oběhne stůl, aby si sedla na pohovku vedle Toma a jemně ho na utěšení pohladí po dlani. "Ale příště zas vyhraješ třeba ty."
"No nevím, moc štěstí ve hře teda nemám," vydechne na to zoufale Tom, ale pak si s úsměvem vysadí Aileen na klín. "Princezno, myslíš, že mě můžeš teďka chvilku poslouchat?"
"Hm," přikývne hned na to a Toma si zblízka prohlédne. "Ty jsi z toho smutný?"
"Ale ne," usměje se, "jen jsem se tě chtěl na něco zeptat."
"No, tak jo, tak se zeptej," přikývne na to rozvážně Aileen.
Tom se odvážně nadechne, a už méně odvážně vydechne. "Chtěla by jsi poznat maminku?"
"No a ty víš, kde teďka je?"
"Jo, vím, kde teďka je."
"A ptal si se jí, jestli by chtěla vidět mě?"

Put your heart on repeat 15.

17. ledna 2016 v 18:49 | Mintam

Hezký čas s novým dílem, přeji ;)
_______________________________________________________________

Toma ani tolik nepřekvapí, když za dveřmi najde Billa s Dogym v náručí. Větším překvapením je, že ho za dveřmi najde usměvavého, ba dokonce rozzářeného.
"Dobré ráno, myslel jsem, že máš klíče."
Bill, aniž by čekal na vyzvání, vejde dovnitř a vydá se automaticky do kuchyně. "Jak vidíš, mám plné ruce," obhájí se a když za ním Tom vejde, s úsměvem si ho prohlédne, "dobré ráno."
"Plný ruce čeho, kromě něho?" převezme si Dogyho do náruče a lípne mu polibek do srsti.
"Doufám, že jsi ještě nesnídal, mám toho tady hromadu!"
"A ten úsměv?"
"Jaký úsměv? Mám jen veselý den, nemůžu se..," začne Bill větu, ale nepodaří se mu jí rozvést, protože ho zarazí Tom tím, že k němu přijde a zvedne mu krapet sluneční brýle z očí.
"Veselý den s kocovinou? Co se děje?"
"Nic a nemám kocovinu. Já jenom… mám veselou náladu." Pokrčí lehce rameny, a sklopí pohled do jednoho z papírových pytlů, když se ale hned na to zaposlouchá, zarazí a narovná. "Teče voda?"

Put your heart on repeat 14.

15. ledna 2016 v 23:16 | Mintam


Takové dlouhé dokončení večera a začátek rána. Původně tam fakt měla být trochu jiná myšlenka, ale moje hlava zase nespolupracovala s prsty a tak z toho vzniklo to, co z toho vzniklo. A proto tu je a bude se snad líbit. Za dveřmi už je č. 15... :)
_____________________________________________________________________________________

Hned na to se ale Tom usměje a ovine svou paži kolem jejího pasu.
"Ne, vážně, jsme příšerní oba dva, jsme pomalu na léčení."
"Musíme zmizet dřív, než si rozmyslím, že tě chci mít jen pro sebe."
"Nikomu se nerozdávám," ohradí se hnedka Tom zvesela, ale protože chtěl pro tuhle chvíli navrhnout to samé, tak se nijak nebrání, když se Clara začne zvedat. Nespouštějíc paži z jejího pasu toho využije k tomu, aby ji mohl lépe navést svou cestou.
"Ale my..," započne Clara větu, plnou pochyb, když dojdou k výtahu jedoucím do garáží.
"Jedeme dolů."
"Tome," zasměje se prozatím nevyděšená jeho rozhodnutím, "máš dceru, musíš jí ještě ukázat celý svět před tím, než se zabiješ opilej v autě."
Jelikož se ale před nimi otevře výtah a Tom jí zatáhne dovnitř, aniž by slevil ze svého záměru vydat se jinam, než do garáží, Clara utichne. Když dojdou až k jeho autu, už jí to ovšem nedá, a začne vrtět hlavou.
"Ne, Tome, fakt ne, mám strach," řekne patřičně vážně, avšak s úsměvem ve tváři. Tom si jí jen pobaveně prohlédne, mezitím co si k uchu přiloží telefon, a zapálí cigaretu.
"Tak se připoutáš," pokrčí rameny zvesela těsně před tím, než mu na druhé straně telefonní vytáčení přeruší hlas. Jak Clara dostane šanci vyčíst ze slov hovoru z Tomovy strany, že auto nebude řízeno jím, značně se jí uleví.

Put your heart on repeat 13.

13. ledna 2016 v 0:56 | Mintam


"Už jsem se lekl, že jste zase rychlejší než my. Takže čekám venku," oznámí jim kolemjdoucí Georg, když se oba s Aileen vrátí zpět do šatny, a hned na to ho v místnosti vystřídá opět příchozí Tanja.
"Omlouvám se," pronese ještě směrem k Tomovi, když vidí, jak s Aileen balí věci do batůžku. Tom ale najednou spolkne to vše v sobě a nadechne se.
"To já se omlouvám. Jen když jde o děti, vážně nelze chlácholit větami, jako nemá se co stát a nemá se kam ztratit. Má se co stát, stále jsou to děti."
"Mrzí mne to, je to moje chyba."
"Je to moje chyba. Kdybych si vždy zařídil hlídání včas, nebyl by tenhle problém."
"Ale zase je hezké, že jí tím pádem máte stále u sebe. Že Aileen, není fajn být s taťkou?"
"Hm, to je," dostane se jí veselé odpovědi.
"Vážně díky," pronese ještě upřímně Tom, když už se s nimi Tanja rozloučí a odkluše pryč.

Put your heart on repeat 12.

11. ledna 2016 v 1:04 | Mintam

Takový spíše jen mezičasový díl, aby děj dával smysl v pozdějším pokračování. Snad se ale i tak bude líbit :)
__________________________________________________________________________________

"Zlato, nejsi unavená?" vejde se zívnutím Tom do pokoje Aileen, která si po obědě odešla hrát, neboť zůstali spolu oba dnes doma. Stočí k němu jen krátce pohled, a její úsměv dává jasně najevo, že se trefil. Unavená rozhodně není.
"Tobě se chce spinkat?"
"No, vzhledem k tomu, že jsi mne vzbudila tak moc brzo, aniž bychom museli vstávat, tak docela jo."
"Tatí?" začne s úsměvem, aniž by odtrhla pohled od panenky. Tom se lehce protáhne a pak se položí na zem na bok, vedle domečku pro panenky.
"Copak?"
V tu ránu se Aileen ale rozesměje. "Tati! Ležíš u Barbie v garáži!"
"Aha, já myslel, že je Ken zase na cestách, že mají v garáži volno," usměje se a o pár centimetrů se posune. "Ale ne! Zničil jsem Barbie zahrádku!" Zpod své paže vytáhne malou konývku, kterou mu ale Aileen vezme, a začne zalévat imaginární vodou jeho.
"Ona ji stejně nezalejvá."
To zas na oplátku rozesměje Toma. "To je líná Barbie!"
"Ona nemá čas."
"Ach tak," zívne si podruhé, a dojde mu, že by vážně potřeboval trochu spánku, vzhledem k tomu, kolik toho naspal za poslední dny, a taky k tomu, že ho Aileen dnes vzbudila v půl šesté.

Put your heart on repeat 11.

8. ledna 2016 v 23:24 | Mintam

* * * (flashback) * * *

"Jsi si jistý, že to odehraješ v pohodě?" prohlédne si Bill Toma pozorně.
"Proč bych neměl?" zívne si dotázaný a vstrčí ruce do kapes.
"Možná právě proto, že zíváš?"
"Aileen celou noc nespala," objasní situaci.
"Třeba je nemocná," odváží se do toho Gustav vložit.
"Byla jenom horká noc."
"Gustave, dej pokoj," usměje se na něj Bill, aby přerušil jeho uvažování, "je to přeci jenom táta od rodiny, věřil bych mu v tomhle víc."
"Jenom táta," ozve se do toho Tom, s pohledem na Aileen.
"Cože?" nechápavě Bill k němu strhne pohled, a v hlavě si zopakuje svou předešlou vyřčenou větu. Pak mu dojde, že nesedí to spojení "táta od rodiny". "Tak promiň."
"Prostě není důvod, proč bych to neměl dneska odehrát, neřešte to."

Put your heart on repeat 10.

7. ledna 2016 v 1:01 | Mintam


Přiznám se, že s určitými pasážemi v tomto díle nesouhlasím. Ale Tom je samostatná jednotka, jako všechny postavy v tomhle příběhu a mě se je daří jen těžko ukočírovat mým směrem. Každý si žije individuálně a nechce si mě připustit k tělu. A tak si to tak někdy jen čtu a držím si hlavu v dlaních.

Snad se ale díl, psaný postavami v něm, bude aspoň trochu líbit :)
______________________________________________________________________________

Ač se Tomovi absolutně nechtělo Claru opustit uprostřed večera, v tomhle Billa vážně nechat nemůže. A proto když dojede domů, nevchází se mu do vchodových dveří zrovna s klidnou duší.
"Konečně. Vážně se omlouvám, ale slyšel jsem auto, nemyslel jsem si, že už jsi to ty, ale kdo jiný. Jdu otevřít, a najednou byla uvnitř a s úsměvem mi oznámila, že prostě dorazila za tebou. Neměl jsem sílu ani odvahu ji poslat zase pryč," uvítá ho okamžitě nervózní Bill. Tom si ho trochu soucitně prohlédne.

Put your heart on repeat 9.

5. ledna 2016 v 2:16 | Mintam


Omlouvám se, vážně měl být díl kratší, ale oni ruce po klávesnici nějak samy jezdily a nějak došly na to, že jim asi psaní s tou odmlkou teď chybělo, tak si to chtěly vynahradit...

___________________________________________________________________________________

Po dvouhodinovém soudním řízení to vše skončilo usnesením o zastavení řízení, takže se i to zbytkové napětí v Tomově těle ztratilo úplně. Hned na to dotáhl i bez zádrhelů svou řeč a domluvu se svým právníkem, a s výdechem se lehce opřel zády o první stěnu, kterou potkal.
"Chceš jet, nebo..?" optá se Tobi, který se vynoří zpoza rohu.
"Potřeboval bych s ní ještě mluvit. Sám. Jeden oběd, ale kdyby tě to obtěžovalo.."
"V pohodě, budu tam."
"Díky," přikývne a vyzvedne z kapsy svůj zvonící telefon. "Bille?"
"Jak jste na tom?"
"Řeknu ti to, až dorazím, hm?"
"Tak jen jestli je to dobrý, nebo špatný."
"Dobrý."
"Ach, díky bohu. A kde jsi teď?"
"Ještě na místě. Ale dorazím nejdřív tak za dvě hodiny."
"Tobi je s tebou?"
"Jo je tu se mnou. Všechno ti pak vysvětlím."

Put your heart on repeat 8.

22. prosince 2015 v 0:04 | Mintam

Později ráno:

"Ježiš! Jednou jsem vybočil z plánů!"
"Mně je to jedno, já svojí práci dělám tak jak mám. Ale říct si to mohl."
"Ach, Dane, doháje, jsem dospělej," ušklíbne se Tom na bodyguarda.
"Já vím, ale pořád ještě neznamená, že se o tebe někdo nebojí, když zmizíš v polovině noci."
"Ty ses o mě bál?" rozesměje se Tom.
"Víš jak to myslím, blbče. A vůbec řiď, a koukej před sebe, jo?"
"Hele, nech si to oslovení," nepřestává se smát Tom, stejně jako nepřestává koukat na cestu před sebou.
"Každopádně i tak jsme se postarali o to, co jsme měli, ač jsme nevěděli, jestli se ještě někdy vrátíš," zasměje se tentokrát i Daniel.
"Vidíš, teď děláš svou práci teprve dobře."
"Ale taky to překvápko mohlo čekat u tebe doma a ne ve studiu. Nikoho nebaví uklízet loužičky."
"No to je toho pro pár loužiček."

Put your heart on repeat 7.

15. prosince 2015 v 1:49 | Mintam

Trvalo to (upřímně trvalo mi vystřízlivět :D), ale snad se bude dílek aspo trochu líbit ;) Nikdy nebyla předvánoční doba pro mne tak náročná, jako ta letošní. Další dílek snad s menší pauzou, než byla nyní...
_________________________________________________________________________

"Aileen! Jsi..jsi v pořádku!?" s přesným vteřinovým zpožděním už jí Tom drží. Má pocit, že se nemůže nadechnout, jako když jeho srdce vynechalo pár úderů. Aileen ho pevně obejme, jen lehoučce přikývne a mezi zrychleným dechem lehce polkne potlačený vzlyk.
"Zlato, proboha co tě to napadlo?! Víš přece, že... ach bože," vydechne úlevně a Aileen pohladí po zádech.
"Děkuju mockrát," vzhlédne až po chvilce k zachránkyni, když se vzpamatuje.
"To není za co. Udělal by to každý. Hlavně, že je v pořádku."
"Stalo se to v sekundě, nestihl jsem.." Ona se však jen mile usměje a Toma zarazí.
"Je to v pořádku, to se může stát i sebepozornějšímu člověku. To jsou děti. Byla jsem díkybohu jen nablízku."
"Děkuju," vděčně Tom špitne.
"Jsem ráda, že je v pořádku," pohladí jemně Aileen, která už své vzlyky neudrží a rozpláče se.

Put your heart on repeat 6.

8. prosince 2015 v 6:38 | Mintam


Po poznávání charakteru Toma, a Aileen, se snad konečně začne něco dít :D Užijte si to :-*
______________________________________________

Pondělí:

V pondělí už Tom ví, že bude perný den. Nejen že ve čtvrtek bude předávání hudebních cen, a že si dali za úkol do té doby přijít s kompletním budoucím hitem alba, ale hlavně má Aileen dnes velmi hyperaktivní den.
"Nemáš hlad?" optá se Tom s pohledem do zpětného zrcátka, při cestě ze školky. Aileen hned přikývne. "Paní učitelka mi říkala, že jsi nejedla. Vždyť těstoviny jíš vždycky."
"Ale ne ve školce."
"I ve školce. Co sis to zas usmyslela?"
"Nemám ráda těstoviny."
Tom vydechne s očekáváním, že do zítra určitě nebude mít ráda zas něco jiného. "Dobře, takže dnes ne těstoviny."
"A můžeme dneska vařit špagety? Ty ráda mám."
"Aileen, špagety jsou taky těstoviny."
"Ne, špagety jsou špagety. A ty já chci."
A nejspíš by sis po špagetách mohla jít lehnout, pomyslí si Tom již pro sebe.

Put your heart on repeat 5.

6. prosince 2015 v 14:19 | Mintam
 
Ráno:

Když se ráno Tom vzbudí, první z čeho znejistí je, když vedle sebe nenajde Aileen. Vstane a prohlédne jak její pokoj, tak i koupelnu. Nikde nikdo. Vydá se tedy dolu, aby prozkoumal zbytek domu. Nakonec s úspěchem shledá v kuchyni a značně si oddechne, když ji spatří už oblečenou s mile nešikovným culíkem, stojící na židličce přisunuté k lince, na které něco kuchtí s vyplazeným jazýčkem. Když i ona spatří Toma, zářivě se usměje a seskočí ze židle, aby ho přivítala.

"Ahoj. Mělo to být překvapení."
Tom jí s úsměvem pozvedne ze země, aby jí lípnul pusu. "Prozrazuje tě už jen to, že si celá od marmelády," vysměje se jí, když shlédne Aileen, která po rukou a kolem pusinky je umazaná.
"Co kuchtíš?" Ta se ale beze slova jen usměje, a když stojí nohama zpět na zemi, vyžene ho z kuchyně. "Dobře, dobře. Nechám se překvapit," s úsměvem opustí Tom kuchyň a dojde se obléct. Pak se vrátí do obýváku, kam má Aileen v oblibě vyskládat vždycky poštu, když se k ní dostane jako první. Zaujme ho ale pouze jeden dopis.

Put your heart on repeat 4.

4. prosince 2015 v 6:23 | Mintam


O týden později (pátek):

"
Přijedu včas, jo?" slíbí Tom s úsměvem Aileen, která se vysvlékne z bundy, neurčitě mu to odkýve, lípne mu pusu a ztratí se ze šatny v prostorách školky.
Tom, po rozloučení s Aileen a její učitelkou se vydá zpět do svého auta, s myšlenkami absolutně jinde. Ranní pošta v jejich schránce totiž obsahovala dopis, kterého se tak strašně bál.
Když dojede do studia, potká sice cestou Gustava a Davida, ale on jaksi potřebuje teď podporu jiné osoby. A proto jeho kroky směřují tam, kde tuší Billovu přítomnost. Bill, položen na jednom z gaučů, si plně užívá nahrávek ve svých uších a jemně si podupává nohou do rytmu. V okamžiku ale, kdy se otevřou dveře, hned zpozorní a už v očekávání s úsměvem sundá sluchátka.
"Ahoj. Myslím, že jsem se rozhodl pro ten nejlepší song na albu!"
Tom jen s pousmáním přikývne a vezme si první věc, co mu přijde pod ruku, aby se něčím rozptýlil. To ale přesně vyšle jeho dvojčeti signál, že ne vše je tak, jak má být.
 
 

Reklama