TOUR #2 - Praha

11. dubna 2017 v 0:23 | Mintam |  Me & blog

Jak jsem již zmiňovala v předešlé části, další z koncertů, který následoval, byl v Praze. Měl to být původně první a jediný koncert z tohoto turné, a to hlavně z důvodu, že se konal 3.4., přesně deset let po jejich prvním oficiálním koncertě v Praze, 3.4.2007. Byl to taky jeden z důvodů, proč jsem přemluvila kamarádku, které se na jejich koncert už nechtělo, aby si se mnou šla zavzpomínat na náš vůbec první koncert v životě. To se mi nakonec podařilo, ač to stálo mnoho úsílí, a zpětně mohu zhodnotit, že to byl výborný tah :)
Bill i zpočátku koncertu okamžitě tento datum hned zmiňoval, čímž potěšil moje srdce víc, i přes to, že jsem se později dozvěděla, že je na to upozornily holčiny, co měli sraz s kapelou před koncertem. Ale i to se cení, že se vůbec zmínil, nemohou si pamatovat všechny data, od toho tu mají nás :)


Do Lipska nám vyšlo nádherné počasí, proto jsem se trochu zděsila, když jsem se vzbudila v pondělí, a do mého střešního okna bubnoval déšť. Déšť je jedna z věcí, kterou opravdu nesnáším, ale proč si kazit náladu, když člověk ví, co ho čeká.
První v plánu byl oběd s Mily a taky jsem měla konečně tu čest poprvé poznat Báří, na kterou jsem se ohromně těšila od doby, co jen slíbila, že přijede na koncert. A než jsme náš oběd ukončily, měly jsme už echo od SaSaZu, že nejen samotná kapela už je na místě, ale i mé lipské spolujezdkyně a čekají na nás.
A ač je to neuvěřitelné a stále s mou nejbližší kamarádkou nevěříme tomu, jak je k nám karma milosrdná, místo čekání ve frontách v dešti před klubem, jsme trávily celou tu dobu v autě, kde jsme se (nejen) stihly opít, protože to je vlastně to jediné, co Billa na koncertě zajímá - jaké promile mají jeho fanoušci :D

Organizace (nejen) při tomhle turné je ovšem věc sama o sobě, a dost zapeklitá! My se nijak nestresovaly, na nás bylo jen najít si správný vchod - a na to jsme fakt nepospíchaly ven do deště :D A taky jsme tak trochu měly dopředu jasně předehřáté místečko od těch nejlepších holek, co měly přednostní vstup, díky balíčku Humanoid. Největší chudáci byli tentokrát ti, co si nějak připlatily. Střet pořadatele Pandora a zajišťovatele VIP zážitků Treehouse Ticketting způsobil, že se předem nedohodli, kteří fanoušci by oficiálně měli být vpuštěni do klubu jako první. Díky tomu se vše opět zdrželo, a než jsme se dostaly do haly my, oficiálně už byly všichni uvnitř, nezávisle na tom, kdo měl jaký lístek. Na druhou stranu, jak říkám, my nikam nepospíchaly - za prvé nás v autě dlouho držel prudký déšť a za druhé jsme své místo měly jisté. A upřímně, a za tohle mne karma už jednou ale musí potrestat, jsme získaly ten největší luxus a to, že po našem příchodu dovnitř kapela prakticky hned začínala.
Balkónky, kde jsme byly a odkud bylo vidět na pódium, byly třešinkou na dortu, neboť jsme viděly příchod kapely dříve, než celý klub. Nemluvě o tom, že jsme měly soukromý gauč, popelník, sekuriťáka za zády, bar a kapelu na dosah. Upřímně, zažila jsem hodně koncertů, ale tohle bylo oficiálně mé nejlepší místo ze všech. Pro přiblížení situace, mít delší ruce, mohly bychom Tomovi během koncertu rozmotat culík :D

Pokud jsem si myslela, že už jsem na koncert připravená z Lipska, a vm tudíž, na co se těšit, hodně jsem se mýlila. Počínaje akustikou, atmosférou, vzdáleností kapely, konče detaily o kterých jsem neměla ani páru - všechno, kompletně všechno předčilo Lipsko! Nevím, zda už jsem to někde zmiňovala, ale na tohle turné jsem se vůbec nepřipravovala - nezjišťovala si okolnosti, nekoukala na videa z jiných koncertů a pomalu ani netušila, co budou mít kluci na sobě. K playlistu jsem se bohužel dostala, takže jsem se už dopředu netěšila na Stop babe, ač jí sebevíc miluju, protože jsem věděla, že je to poslední song. A v Praze to původně měl být pro mě i poslední song z tohoto turné...

Koncert to byl opět špičkový, opilá, vykřičená, vytancovaná, vyskákaná, vyzpívaná - cítím se tak trochu ještě nyní. V udržení tradice a tak trochu i výzvy od holek z Lipska, jsem svítící náramky měla připravené na ruce, abych se jimi pokusila na pódiu strefit kluky, za což jsme měly inkasovat pomyslné body :D Vzhledem ale k té blízkosti v Praze jsem svůj první náramek trefila přímo na botu Tomovi (který měl kupodivu jako terč nejvíce bodů, hned tedy po tom, že by mě při Black vyvedli z haly za to, že zpívám Schwarz :D). Náramek se odrazil a skončil na místě Billova křížku, který vyznačoval střed pódia, a na který Bill bohužel po chvilce přitancoval, v podpatcích, takže jsem upřímně s rozhazováním náramků skončila v tomto bodě, protože jsem začala mít strach, že by na něm kdokoliv z kapely mohl uklouznout :D A taky protože když máte pódium u nosu, tak se trefit do členů kapely byla výzva asi jako si sáhnout na nos, když jste střízlivý :D Takže náramky jsem rozházela do davu až když se v klubu rozsvítilo a koncert byl oficiálně ukončen - doufám, že někoho potěšily :D (Fotky nemám takřka žádné a když, tak nekvalitní, ale svých sto bodů, za trefení Tomovy boty jsem si stejně zaznamenala :D Ač se záhadně dostal na Billovo místo.)


Pokud jsem něco ale skutečně netušila, tak to bylo to, že ač jsem mohla Billovi s textem Cotton Candy Sky křivdit jakkoliv, až nyní jsem zjistila, že je to song pro něj s Tomem. Neboť, ač jsem si v Lipsku všimla té jejich blízkosti, při tomhle songu, až v Praze jsem zjistila, že si Tom s Billem zpívají tento song vzájemně, z očí do očí :) Musím říct, že tohle byl moment, který mě opravdu dostal do kolen!
Druhým překvapením bylo, že ať jsem byla na spoustě koncertech, většina z nich se konala v obrovských halách, kde mají fanoušci ke kapelám vždy daleko a je šance jedna ku miliardě, že by oči interpreta zaznamenali oči vaše. Vzhledem ale k tomu, že kluci začali svými turné plnit kluby a já byla poprvé v životě na koncertě klukům blíž, než jindy, musela jsem uznat, že i na tohle klíšé může během koncertu dojít. Nebo jinak, když jsem byla svou kamarádkou puštěna úplně dopředu na našem balkónku, a Tom přesně k nám potřetí zvedl své oči, čímž zbystřil ty mé a jeho tvář ozdobilo jeho typické pozvednutí koutků - věřila jsem klidně i těm jejich řečem, že zítra na zemi přistanou mimozemšťani! Bylo jedno, co se od tohoto okamžiku stane, můj život byl převrácen už i tak o 360 stupňů :D Jediný, kdo si nás nevšímal, byl zbytek kapely :D Až při loučení si nás jako druhý všiml Gustav a vhodil k nám láhev, kterou stejně ani jedna z nás na balkóně nechytila, takže, jako by se nestalo :D Až na to, že nás docela slušně pocákal.
Původně jsme měly v plánu s Mily, Báří a mou kamarádkou naplánovanou afterparty, kterou ale mimo jiné zkazila moje ukrutná bolest hlavy (jasně, že během té eufórie na koncertě vás nebolí vůbec nic) a pocit, že se moje dutiny ucpou natolik, že už se nenadechnu. Protože, upřímně jsem se ještě nesnažila tu protáhlou nemoc nějak vyléčit :-/
Tak jako tak, koncert to byl ale jeden z těch nejlepších, jaké jsem absolvovala. Co se koncertů Tokio Hotel týče, byl to TEN NEJLEPŠÍ! :) A já se jenom modlím, aby při dalším turné na Prahu opět nezapoměli - ačkoliv, jasně, já si za nima stejně dojedu kamkoliv, ať mě to stojí co chce :D No, a pokud jsem si myslela, že v Praze slyším poslední song, během tohoto turné, to jsem ještě netušila, že o čtyři dny později se zvládneme s holkama opít pivem s vodkou a naplánovat to, co jsme stejně každá podvědomě tušily - nezvládneme přenést přes srdce, že Praha byla poslední zastávka na turné, a proto nás ve středu čeká 620 kilometrů za volantem...
 


Komentáře

1 báři | Web | 11. dubna 2017 v 1:26 | Reagovat

Už nebudu psát, že ti tu Varšavu závidím, vždyť ty to víš. :D Přivez mi suvenýr, třeba paličku nebo ručník :D

Já teda nemůžu posuzovat, jaké byly nebo budou jiné koncerty, ale já si Prahu taky neskutečně užila. A ačkoliv byl klub poloprázdný, myslím, že to bylo o to kouzelnější. A že jsme měly skvělá místa nejen já s Mily, ale taky ty s kámoškami, tak tomu dodává jen body navíc! :)
Já taky každému, komu vykládám, jak na nás Bill hleděl, říkám, že je to prostě klišé a že to vždycky každý tvrdí, ale já ti prostě říkám, že to tak bylo :D Dvojčata se na nás rozhodně nejednou podívala, o G's škoda mluvit, ti byli trochu mimo :D :) Ale zase co, nepotřebují hledat spřízněnou duši/holku na večer, když mají své polovičky, kdežto twins musejí pohledy pročesávat okolí :D
Já se pořád musím smát té představě, kdyby se Bill po tom náramku svezl a natáhl se jak dlouhý tak široký :D Stačilo, že mu padaly kalhoty, no co by se stalo, kdyby si tam ještě namlel papulu? :D
A ke Cotton Candy Sky - když jsem zaslechla drby, že Tom má zpívat celou písničku sám, nevěřila jsem, ale když pak bylo, že bude zpívat s Billem, tipovala jsem právě tuhle... Když si do očí zpívají, že mají jen jeden druhého, celkově to podtrhuje i můj pocit z písničky Better, že prostě nad bratra není a ke konci dne je to právě on, kdo podrží... :) ♥
B.

P.S. Čekání v autě nejvíc boží. :D Ani jsem to myslím ve svém článku nezmiňovala, ale kdo by chtěl chudáky čekající v dešti stále provokovat :D My si v klidu popíjely a užívaly pohody :D (a to bych třeba nezažila, kdybych jela na koncert už před těma deseti rokama :)).

P.S.S. Příště jedeme turné s něma a afterparty bude po každém koncertě! :D

2 King | 22. dubna 2017 v 11:01 | Reagovat

Však ty vis kdo tyhle řádky píše pod touhle přezdívkou xD TAKZE to nebudu nijak rozvíjet

No , Schorschi , nádherně napsané , dlouho jsem na tomhle blogu nebyla a když jsem ted přečetla tyhle dva články o Praze a Lipsku , znovu jsem si vzpomněla jaké to bylo úžasné. Doufám , že tu bude i článek o Varšavě kde jsme si te nadevsechno hýčkali xD

Ani nevíš jak moc ti chci za ty tri koncerty poděkovat a jeste ti mnohokrát poděkuji , bylo to to nejlepší tourne a nejen díky klukům , super hudbě a super koncertům , ale HLAVNĚ díky vám holky moje !

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama