TOUR #1 - Lipsko

7. dubna 2017 v 11:11 | Mintam |  Me & blog

Mé poprvé je za mnou! Mé dva sny se splnily a k dalšímu jsem zase hned o krok blíže. Po 11 letech stále ne dosyta spokojená! Původně jsem ani ke koncertům nechtěla psát článek, ale nakonec nemůžu odolat a dokonce si ho budu muset rozložit na dvě části, protože shrnout mé poprvé do jednoho článku nelze. I tak se z toho pokusím ale neudělat román...

V první řadě jsem měla během tohoto tour jít pouze do Prahy. Jenomže kamarádka se nabídla, že stejně jedou do Lipska, dva dny před Prahou, autem a ať se svezu s nimi. Tomu se jen těžko odolává, i když jsem nebyla v tu chvíli s penězma zrovna kámoška (dva koncerty Tokio Hotel, tři vstupenky na Rammsteiny, Vánoce do toho,...). Jenomže ani bych to nebyla já, kdybych vždycky nevytáhla záložní zdroje (které se pohybují stejně často kolem 0,- Kč) a neobětovala je prostě za koncerty! Do toho si holky do Lipska koupily i VIP balíček Scream a já si samu sebe představila, jak budu hloupě stát sama před halou, zatímco oni budou uvnitř s kapelou - takže peněženka se musela zas otevřít. Ale víte co? Nelituji jediného eura během těch 11 let, co jsem za tuhle kapelu zaplatila.


A ačkoliv to před Vánoci byla tíživá finanční situace, můžu říci, že když jsme 1. dubna vyjely z Prahy směr Lipsko, už jsem předem věděla, že to stálo za to. Nejenom že se mi splnil sen, že jsem rádoby jela s kapelou na turné, nebo alespoň v jejich stopách, ale hlavně to byla neskutečná zábava. Obzvláště, když si nahlas pustíte Kings Of Suburbia na německých neomezených dálnicích :D No, zkrátím to, ty dojmy se stejně nedaj dokonale přenést. Dojely jsme, ubytovaly se a zjistily, že halu nemáme někde hodně blízko, jak jsme si myslely, ale že jí máme přímo přes ulici naproti! :D Dokonalost sama! Když to sčítám, těch poprvé bude vícero! A taky jsme tu ulici měly nádherně vystlanou plakáty - a ne, vůbec mi ta deska s tím plakátem nestojí v pražském bytě, vůbec jsme dva neukradly! :D


V 16:30 jsme se měly jít registrovat na VIP Scream balíček - věřte mi, do té doby jsem vůbec neměla páru o tom, co který balíček obnáší a co jsem si vlastně zaplatila. Jediné, co jsem tady tušila, že jdeme na zvukovou zkoušku, a že nás čeká fotka s kapelou - moje představa fotky s kapelou byla, že zůstanou na pódiu, otočí se k nám zády, a my budeme jako vzdálené pozadí, později doma se marně hledajíc v davu. Když mi holky ovšem řekly, že kapela sejde k nám dolů, začala jsem se těšit až neskutečně! :) Agentura Treehouse, se kterou jsem třeba loni v Berlíně na Billově akci neměla vůbec problém, byla tentokrát ale nedostatečně vybavená. Ať už vinou klubu, kamionů, kapely, či Treehouse, došlo k hromadnému zpoždění, které se pohybovalo kolem hodiny. Takže než jsme se dostaly do haly na soundcheck, bylo pomalu půl 6. Fotit, či natáčet, jsme logicky nesměli, neboť nám věci vzali již u vchodu - což je OK a toleruji to, a přes fotku by se stejně zase nedal přenést ten bezprostřední pocit, kdy jsem poprvé viděla zblízka taky konečně zbytek kapely, nejen Billa. Zahráli nám Black (Schwarz), Something New a lhala bych teď, kdybych řekla, že hráli něco z alba KOS. Upřímně fakt už nevím. Jen vím, že jsem vnímala, jak i přes to, že Bill slíbil, že ty, co budou zívat Black v němčině, vyvede z haly pryč, tak se nic nestalo. Jenomže, taky si pamatuju, jak jim zvukovka vůbec nefungovala, starý dům s dřevěnými trámy jim jediný zvuk neodrazil, a ani nám, ani kapele se zvuk nelíbil :-/ A taky bohužel si ještě vybavuji, jak strašně moc Bill do mikrofonu popotahoval a sháněl se neustále po svém čaji - jenomže my víme, že to, co měl v kelímku, jistě jen tak ledajaký čaj nebyl :D Ovšem jak se říká, naprav se, čím ses zkazil. A vzhledem k tomu, že Georg oslavil den před tím své dirty thirty, myslím, že minimálně nejeden člen měl ještě kocovinu a JEŠTĚ K TOMU VŠEMU, nám Bill zakázal dodatečně Georgovi zazpívat Happy Birthday. Buď to bylo tím, že dlouho žádný Happy Birthday slyšet nechce, nebo ho prostě bolela hlava, a nebo jsme byly až moc falešné... těžko soudit :D Fotky ale nakonec dopadly nad mé očekávání, takže jsem si jí musela hodit hned na úvod :D

Součást balíčku byl taky přednostní vstup do haly, který měl být oficiálně zahájen v 18:15. My se ale ze zvukovky dostaly ven až pět minut po šesté, takže jsme díky ubytování u haly a díky zpoždění usoudily, že se stihneme jít domu občerstvit. Při návratu k hale byly fanoušci ale již pomícháni. Ti s VIP balíčky a přednostním vstupem do haly, se vůbec nedokázali prorvat těmi, co měli být vpuštěni až po nás, a nastal chaos. Kdybychom si nezahrály trochu na VIP krávy a nemávaly na securiťáky za plotem našimi VIP kartičkami, asi bychom se do haly dostaly prostě se všemi ostatními. Nejde mi ani tak o to, že bych se do haly dostala tak jak jsem dosud byla zvyklá, ale jde o princip, že jsem si jednou v životě připlatila a ještě by mi ta možnost byla odebrána? Pff!

Koncert sám o sobě byl ale skvělý, kluci předvedli skvělou show a musela jsem upřímně smeknout pomyslný klobouk před Tomem. On stojí za celou tou show, on stojí vlastně za tím vším, co se při té show stalo, za celý ten zvuk tam! Takže klobouk dolu, protože zastat během koncertu zpěváka, bubeníka, kytaristu a DJ v jednom, ještě u toho přebíhat nahoru dolu, svlíkat se, pamatovat si kdy kam a co má začít,... Hut ab, wirklich hut ab! Koncert byla jedna čistá eufórie a možná proto mi neutkvělo tolik okamžiků v hlavě. Jasně, to že sem světélkující náramky házela směr pódiu, to že mi neustále nějaká bloncka házela před ksichtem culíkem a to, že nám barman omylem nalil whisky s colou, to se asi zapomenout nedá. Ale ostatní je čistá eufórie. Je to jedna velká párty! Vím, že jsem si poprvé u baru říkala, že tohle je první kocert v mém životě, kdy jsem naprosto uvolněná, a že přesně takhle si koncert představuji! S pivem v ruce.
Nejde o to, že bych dříve neměla tak úplně přístup k baru - ačkoliv v obrovských koncertních halách moc možností skutečně není - spíš šlo o to, že dřív, když jsem se vzdálila k baru, na záchod, kamkoliv, už jsem nikdy neviděla tak dobře, jako na původním místě. A vůbec, pocit co jsem měla dřív, že jsem během těch 5 minut cesty pro piva ztratila 5 minut z show milované kapely, prostě nebyl přijatelný! Najednou byla ale možnost nejen dojít k baru, ale užít si hudbu a koncert i u baru a vůbec jste se nemusely stresovat tím, jak se dostanete na své původní místo. Prostě zábava, párty, relax!


A dokonce ani na koncertě nevyvedl Bill půlku klubu ven, když se tam zpívalo Schwarz. A to si ještě vymyslel pohádku o tom, jak musíme zpívat v angličtině, protože tu má celou rodinu a hlavně babičku, které to slíbil. Což je ostatně vidět a slyšet zde. A taky Tomovo usmívání se Billovým řečem o jejich rodině a o tom jak nás dneska pozorují, těší se na agličtinu a zároveň přitákávání, když s jeho bratrem fanoušci nesouhlasí s ájinou :D Nevím, co mu vadí na Der Blick zurück ist schwarz..., co jsme stejně zpívali :D

Jsem odpůrcem focení a natáčení na koncertech, tudíž mám z Lipska skutečně omezeno fotek a je mi to úplně šumák. Vzpomínka na mé první setkání s kapelou, na moje poprvé jet s kapelou na víc než jeden koncert, a moje poprvé bydlet přímo u haly, stejně zůstanou jen ve mě navždy. A taky to, jak jsem myslela, že budem předvojem kapely, když vyrazíme hned druhý den ráno na to do Prahy - no jo, to brejlatý, čemu svítí do ksichtu, je focené po příjezdu do Lipska, neboť druhý den už slunce nesvítilo. Pokud si myslíte, že fotit umí jen Tom Kaulitz, tak omyl, i naše Péťa to zvládá :D


Cestou do Prahy už nám ale slunce pomalu začalo lézt do cesty a v Praze bylo nádherně teploučko a sluníčko, takže jsme měly nutkání napsat kapele, ať si pospíší z Lipska do Prahy, protože tady máme rozhodně líp.


Překvapením pro nás ale bylo, když nás samotná kapela předehnala! Protože jsme plánovaly jet na pražský koncert autem, jely jsme to hned z Lipska omrknout, kam si kapela postaví kamion apod., ale místo kamionu jsme na parkovišti u SaSaZu nalezli POUZE tourbusy :D Takže jsme se zdržely ještě tam, než jsme totálně odrovnané musely vyrazit na cestu domu, abychom si trochu po včerejšku a cestě odpočinuly, protože den na to, nás čekalo dobrodružství nové. O tom ale ta druhá část...někdy soon :D ;)

 


Komentáře

1 báři | Web | 8. dubna 2017 v 14:22 | Reagovat

I když ta fotka s kapelou vypadá jako nějaké školní foto, stejně Ti ji tiše závidím. :D Jakmile jsem uviděla to Billovo tílko, vzpomněla jsem si, jak jsi popisovala, jak si ho upravoval. Začala jsem se smát na celé kolo a jsem jedině ráda, že jsem dneska sama doma, protože by si členové rodiny asi (zase) klepali na čelo, co se to se mnou děje. :D

Poprvé, poprvé. Já ten večer v Praze měla hned několik poprvé. A jak se na poprvé nezapomíná, ani já na tohle nezapomenu. A stejně jako ty - těch fotek mám jen pár, protože si radši užívám ten moment, okamžik, ale z hlavy se mi to snad nevypaří nikdy... :)

(Nelituješ jediného eura, ale poštovné 30 eur sere pes? :D)

Musím tedy říct, že jestli v Lipsku měli kocovinu jako trám (což určitě měli!), den volna v Praze jim velice prospěl. :D Ale přesně jak píšeš - užít si koncert s pivem v ruce, to je přesně ono, co jsem od toho taky chtěla. A i když se nejednalo o pivo, k baru jsem přístup měla a mohla jsem si to užít na plné koule. A souhlasím s tebou - klobouk dolů, Tome. Zajímalo by mě, kolik lidí si tohle uvědomuje. Pokud se v té branži nepohybujeme, nepohybujeme se kolem jejich kapely, nedovedeme si představit, CO VŠECHNO to doopravdy obnáší. Ať se mračí na fanynky jak chce, jen ať dělá takhle dobré show. :)

Soon, soon. :D Těším se na Tvé shrnutí SaSaZu a rovnou říkám, že se na příští tour s kapelou po koncertech dobrovolně hlásím! A jsem si jistá tím, že se přidá i Mily. :D

B.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama